Jób 7

1 Zdaliž nemá vyměřeného času člověk na zemi? A dnové jeho jako dnové nájemníka.

Je mtu hana kazi ngumu juu ya nchi? Je siku zake si kama siku za mwajiriwa?

2 Jako služebník, kterýž touží po stínu, a jako nájemník, jenž očekává skonání díla svého:

Kama mtumwa atamaniye sana kivuli cha jioni, kama mwajiriwa atafutaye ujira wake -

3 Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.

hivyo nami nimeumbwa kuvumilia miezi ya taabu; Nami nimepewa taabu - zimeujaza usiku.

4 Jestliže ležím, říkám: Kdy vstanu? A pomine noc? Tak pln bývám myšlení až do svitání.

Hapo nilalapo chini, najiuliza mwenyewe, 'Lini nitatoka kitandani na lini usiku utatoweka?' Nimejawa na kujitupa huku na huko hadi mwanzo wa siku.

5 Tělo mé odíno jest červy a strupem i prachem, kůže má puká se a rozpouští.

Mwili wangu umevikwa minyoo na madonda yenye vumbi; maumivu katika ngozi yangu yamekuwa magumu na kisha hutoweka na huendelea tena.

6 Dnové moji rychlejší byli nežli člunek tkadlce, nebo stráveni jsou bez prodlení.

Siku zangu zinakimbia kuliko chombo cha kufumia; zinapita bila tumaini.

7 Rozpomeň se, ó Pane, že jako vítr jest život můj, a oko mé že více neuzří dobrých věcí,

Mungu, anakumbuka kwamba maisha yangu ni pumzi tu; jicho langu halitaona mema tena.

8 Aniž mne spatří oko, jenž mne vídalo. Oči tvé budou ke mně, a mne již nebude.

Jicho lake Mungu, huyo anionaye mimi, halitaniangalia tena; Macho ya Mungu yatanitazama, lakini sitakuwako.

9 Jakož oblak hyne a mizí, tak ten, kterýž sstupuje do hrobu, nevystoupí zase, (Sheol h7585)

kama vile wingu liishavyo na kutoweka, hivyo wale waendao sheoli hawatarudi tena kabisa. (Sheol h7585)

10 Aniž se opět navrátí do domu svého, aniž ho již více pozná místo jeho.

Yeye hatarudi tena nyumbani kwake, wala mahali pake hapatamtambua tena.

11 Protož nemohuť já zdržeti úst svých, mluvím v ssoužení ducha svého, naříkám v hořkosti duše své.

Kwa sababu hiyo sitakizuia kinywa changu; Nitasema juu ya maumivu makubwa ya roho yangu; Nitanung'unika juu ya uchungu wa nafsi yangu.

12 Zdali jsem já mořem čili velrybem, že jsi mne stráží osadil?

Je mimi ni bahari au kiumbe cha kutisha baharini hata ukaweka mlinzi juu yangu?

13 Když myslím: Potěší mne lůže mé, poodejme naříkání mého postel má:

Hapo nisemapo, 'kitanda changu kitanifariji, na malazi yangu yatatuliza manung'uniko yangu,'

14 Tedy mne strašíš sny, a viděními děsíš mne,

halafu unitishapo kwa ndoto na kunitisha kwa maono,

15 Tak že sobě zvoluje zaškrcení duše má, a smrt nad život.

ili nichague kunyongwa na kufa kuliko kulinda mifupa yangu hii.

16 Mrzí mne, nebuduť déle živ. Poodstupiž ode mne, nebo marní jsou dnové moji.

Ninayachukia kabisa maisha yangu; sitamani siku zote kuwa hai; usinisumbue maana siku zangu hazifai.

17 Co jest člověk, že ho sobě tak vážíš, a že tak o něj pečuješ?

Je mtu ni nini hata ukatia bidii kwake, na ukaweka akili yako kwake,

18 A že ho navštěvuješ každého jitra, a každé chvíle jej zkušuješ?

na kumwangalia kila asubuhi, na kumjaribu kila mara?

19 Dokudž se neodvrátíš ode mne, a nedáš mi aspoň polknouti mé sliny?

Je itachukuwa muda gani kabla hujaacha kuniangalia, wala kunisumbua muda wa kutosha kwaajili ya kumeza mate yangu?

20 Zhřešil jsem, což mám učiniti, ó strážce lidský? Proč jsi mne položil za cíl sobě, tak abych sám sobě byl břemenem?

Hata kama nimefanya dhambi, itakusaidia nini, wewe ulindaye wanadamu? Kwa nini umenifanya shabaha yako, kiasi kwamba nimekuwa mzigo kwako?

21 Nýbrž proč neodejmeš přestoupení mého, a neodpustíš nepravosti mé? Nebo již v zemi lehnu. Potom bys mne i pilně hledal, nebude mne.

Kwa nini hunisamehi makosa yangu na kuniondolea uovu wangu? kwa kuwa sasa nitalala mavumbini; na wewe utanitafuta kwa bidii, lakini sitakuwako.”