Jób 38
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Depois disto o Senhor respondeu a Job dum redemoinho, e disse:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
Quem é este que escurece o conselho com palavras sem conhecimento?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Agora cinge os teus lombos, como homem; e perguntar-te-ei, e tu me ensina.
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Onde estavas tu, quando eu fundava a terra? faze-mo saber, se tens inteligência.
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Quem lhe pôs as medidas? se tu o sabes; ou quem estendeu sobre ela o cordel?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Sobre que estão fundadas as suas bases? ou quem assentou a sua pedra da esquina,
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
Quando as estrelas da alva juntas alegremente cantavam, e todos os filhos de Deus jubilavam?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
Ou quem encerrou o mar com portas, quando trasbordou e saiu da madre;
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
Quando eu pus as nuvens por sua vestidura, e a escuridão por envolvedouro?
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
Quando passei sobre ele o meu decreto, e lhe pus portas e ferrolhos;
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
E disse: Até aqui virás, e não mais adiante, e aqui se quebrarão as tuas ondas empoladas?
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Ou desde os teus dias deste ordem à madrugada? ou mostraste à alva o seu lugar;
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
Para que pegasse dos fins da terra, e os ímpios fossem sacudidos dela;
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
E se transformasse como o barro, sob o selo, e se pusessem como vestidos;
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
E dos ímpios se desvie a sua luz, e o braço altivo se quebrante;
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Ou entraste tu até às origens do mar? ou passeaste no mais profundo do abismo?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Ou descobriram-se-te as portas da morte? ou viste as portas da sombra da morte?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Ou com o teu entendimento chegaste às larguras da terra? faze-mo saber, se sabes tudo isto.
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Onde está o caminho para onde mora a luz? e, quanto às trevas, onde está o seu lugar;
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
Para que as tragas aos seus limites, e para que saibas as veredas da sua casa?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Acaso tu o sabes, porque já então eras nascido, e por ser grande o número dos teus dias?
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Ou entraste tu até aos tesouros da neve? e viste os tesouros da saraiva,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
Que eu retenho até do tempo da angústia, até ao dia da peleja e da guerra?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Onde está o caminho em que se reparte a luz, e se espalha o vento oriental sobre a terra?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Quem abriu para a inundação um leito, e um caminho para os relâmpagos dos trovões;
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
Para chover sobre a terra, onde não há ninguém, e no deserto, em que não há gente;
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
Para fartar a terra deserta e assolada, e para fazer crescer os renovos da erva?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
A chuva porventura tem pai? ou quem gera as gotas do orvalho,
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
De cujo ventre procede o gelo? e quem gera a geada do céu?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Como debaixo de pedra as águas se escondem: e a superfície do abismo se coalha.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Ou poderás tu ajuntar as delícias das sete estrelas, ou soltar os atilhos do Orion?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Ou produzir as constelações a seu tempo? e guiar a Ursa com seus filhos?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Sabes tu as ordenanças dos céus? ou podes dispor do domínio deles sobre a terra?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Ou podes levantar a tua voz até às nuvens, para que a abundância das águas te cubra?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
Ou enviarás aos raios para que saiam, e te digam: Eis-nos aqui?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Quem pôs a sabedoria nas entranhas? ou quem deu ao sentido o entendimento?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Quem numerará as nuvens pela sabedoria? ou os odres dos céus, quem os abaixará,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
Quando se funde o pó numa massa, e se apegam os torrões uns aos outros?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Porventura caçarás tu preza para a leoa? ou fartarás a fome dos filhos dos leões,
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
Quando se agacham nos covis, e estão à espreita nas covas?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Quem prepara aos corvos o seu alimento, quando os seus pintainhos gritam a Deus e andam vagueando, por não terem de comer?
