< Jób 36 >

1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Proseguiu ainda Elihu, e disse:
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Espera-me um pouco, e mostrar-te-ei que ainda há razões a favor de Deus.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
Desde longe repetirei a minha opinião; e ao meu criador atribuirei a justiça.
4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Porque na verdade, as minhas palavras não serão falsas: contigo está um que é sincero na sua opinião.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Eis que Deus é mui grande, contudo a ninguém despreza: grande é em força de coração.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
Não deixa viver ao ímpio, e faz justiça aos aflitos.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
Do justo não tira os seus olhos; antes estão com os reis no trono; ali os assenta para sempre, e assim são exaltados.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
E, se estando presos em grilhões, os detém amarrados com cordas de aflição,
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
Então lhes faz saber a obra deles, e as suas transgressões; porquanto prevaleceram nelas.
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
E revela-lho aos seus ouvidos, para seu ensino; e diz-lhes que se convertam da maldade.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
Se o ouvirem, e o servirem, acabarão seus dias em bem, e os seus anos em delícias.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
Porém se o não ouvirem, à espada os passarão, e expirarão sem conhecimento.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
E os hipócritas de coração amontoam para si a ira; e amarrando-os ele, não clamam por socorro.
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
A sua alma morre na mocidade, e a sua vida entre os sodomitas.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Ao aflito livra, da sua aflição, e na opressão o revelará aos seus ouvidos.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Assim também te desviará da boca da angústia para um lugar espaçoso, em que não haja aperto, e as iguarias da tua mesa serão cheias de gordura.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
E estarás satisfeito com o juízo do ímpio: o juízo e a justiça te sustentarão.
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Porquanto há furor, guarda-te de que porventura te não tire de pancada, pois por grande preço te não poderiam retirar dali.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Estimaria ele tanto tuas riquezas, ou alguns esforços da força, que por isso não estivesses em aperto?
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Não suspires pela noite, em que os povos sejam tomados do seu lugar.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Guarda-te, e não declines para a iniquidade: porquanto nisto a escolheste, por causa da tua miséria.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Eis que Deus exalta com a sua força; quem ensina como ele?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
Quem lhe pedirá conta do seu caminho? ou, quem lhe disse: Tu cometeste maldade?
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Lembra-te de que engrandeças a sua obra que os homens contemplam.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
Todos os homens a veem, e o homem a enxerga de longe.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Eis que Deus é grande, e nós o não compreendemos, e o número dos seus anos se não pode esquadrinhar.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
Porque faz miúdas as gotas das águas que derramam a chuva do seu vapor.
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
A qual as nuvens destilam e gotejam sobre o homem abundantemente.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Porventura também se poderão entender as extensões das nuvens, e os estalos da sua tenda?
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Eis que estende sobre elas a sua luz, e encobre os altos do mar.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Porque por estas coisas julga os povos e lhes dá mantimento em abundância.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
Com as mãos encobre a luz, e faz-lhe proibição pela que passa por entre elas.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
O que dá a entender o seu pensamento, como também aos gados, acerca do temporal que sobe.

< Jób 36 >