< Jób 24 >

1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
¿Si no son ocultos los tiempos al Todopoderoso, por qué los que tienen conocimiento de él no ven sus días?
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
Los puntos de referencia son cambiados por hombres malvados, ellos roban violentamente los rebaños, junto con sus pastores.
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
Se llevan el asno del huérfano, toman el buey de la viuda en prenda.
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
Los necesitados son apartados del camino; Todos los pobres de la tierra van juntos a un lugar secreto.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Al igual que los asnos en el desierto, salen a su trabajo, buscando comida con cuidado; y del desierto obtienen pan para sus hijos.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
Obtienen grano mezclado del campo, y juntan la segunda cosechas de las vides de los impíos.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
Ellos descansan por la noche sin ropa, y no se cubren del frío.
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
Están mojados con la lluvia de las montañas, y se meten en las grietas de la roca para cubrirse.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
El niño sin padre se ve forzado a abandonar el pecho de su madre y los niños de pecho los toman en prenda.
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
Otros van sin ropa, y aunque no tienen comida, toman el grano de los campos.
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
Entre sus paredes de olivos hacen aceite; aunque no tienen bebida, están aplastando las uvas.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
De la ciudad provienen sonidos de dolor de los que están cerca de la muerte, y el alma de los heridos está pidiendo ayuda; Pero Dios no toma nota de su oración.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
Luego están aquellos que odian la luz, que no tienen conocimiento de sus caminos, y no entran en ellos.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
El que propone la muerte se levanta antes del día, para poder matar a los pobres y a los necesitados, y en la noche es un ladrón.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
Y el hombre cuyo deseo es por la esposa de otro está esperando la noche, diciendo: Ningún ojo me verá; Y él pone un disfraz en su rostro;
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
En la oscuridad él hace agujeros en las paredes de las casas; que durante el día había marcado, no tiene conocimiento de la luz.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
Porque la mitad de la noche es como una mañana para ellos, no les preocupa el terror de la oscuridad.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
Él iniquo flota sobre la faz de las aguas; Su herencia está maldita en la tierra; y nadie vuelve a los caminos de sus viñedos.
19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. (Sheol h7585)
Las aguas de la nieve se secan con el calor: también los pecadores descienden al sepulcro. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
Su madre se olvidara de él, el gusano lo saboreara, y su nombre ha desaparecido de la memoria de los hombres; él impío está desarraigado como un árbol muerto.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
No es amable con la viuda, y no tiene piedad por su hijo.
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
Pero Dios, con su poder derriba al fuerte; cuando él actúa, nadie tiene segura la vida.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
Él quita su temor al peligro y le da apoyo; y sus ojos están en sus caminos.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
Por un corto tiempo son exaltados; entonces se desaparecen, son humillados, se arrancan como fruta, y como las espigas se cortan.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
Y si no es así, ahora, ¿quién dejará claro que mis palabras son falsas y que lo que digo no tiene ningún valor?

< Jób 24 >