Jób 23

1 Tedy odpověděl Job a řekl:

Then Job answered,

2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

“Even today my complaint is rebellious. His hand is heavy in spite of my groaning.

3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

Oh that I knew where I might find him! That I might come even to his seat!

4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

I would set my cause in order before him, and fill my mouth with arguments.

5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

I would know the words which he would answer me, and understand what he would tell me.

6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

Would he contend with me in the greatness of his power? No, but he would listen to me.

7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

There the upright might reason with him, so I should be delivered forever from my judge.

8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

“If I go east, he is not there. If I go west, I can’t find him.

9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

He works to the north, but I can’t see him. He turns south, but I can’t catch a glimpse of him.

10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

But he knows the way that I take. When he has tried me, I will come out like gold.

11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

My foot has held fast to his steps. I have kept his way, and not turned away.

12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

I haven’t gone back from the commandment of his lips. I have treasured up the words of his mouth more than my necessary food.

13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

But he stands alone, and who can oppose him? What his soul desires, even that he does.

14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

For he performs that which is appointed for me. Many such things are with him.

15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

Therefore I am terrified at his presence. When I consider, I am afraid of him.

16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

For God has made my heart faint. The Almighty has terrified me.

17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.

Because I was not cut off before the darkness, neither did he cover the thick darkness from my face.