Jób 19
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
Then Job answered and said,
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
How long will ye vex my soul, and destroy me with words? only know that the Lord has dealt with me thus.
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
Ye speak against me; ye do not feel for me, but bear hard upon me.
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
Yea verily, I have erred in truth, (but the error abides with myself) in having spoken words which it was not right [to speak]; and my words err, and are unreasonable.
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
But alas! for ye magnify yourselves against me, and insult me with reproach.
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
Know then that it is the Lord that has troubled [me], and has raised his bulwark against me.
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
Behold, I laugh at reproach; I will not speak: [or] I will cry out, but [there is] nowhere judgment.
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
I am fenced round about, and can by no means escape: he has set darkness before my face.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
And he has stripped me of my glory, and has taken the crown from my head.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
He has torn me around about, and I am gone: and he has cut off my hope like a tree.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
And he has dreadfully handled me in anger, and has counted me for an enemy.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
His troops also came upon me with one accord, liars in wait compassed my ways.
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
My brethren have stood aloof from me; they have recognized strangers [rather] than me: and my friends have become pitiless.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
My nearest of kin have not acknowledged me, and they that knew my name, have forgotten me.
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
[As for] my household, and my maid-servants, I was a stranger before them.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
I called my servant, and he hearkened not; and my mouth intreated [him].
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
And I besought my wife, and earnestly intreated the sons of my concubines.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
But they rejected me for ever; whenever I rise up, they speak against me.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
They that saw me abhorred me: the very persons whom I had loved, rose up against me.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
My flesh is corrupt under my skin, and my bones are held in [my] teeth.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
Pity me, pity me, O friends; for it is the hand of the Lord that has touched me.
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
Wherefore do ye persecute me as also the Lord [does], and are not satisfied with my flesh?
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
For oh that my words were written, and that they were recorded in a book forever,
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
with an iron pen and lead, or graven in the rocks!
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
For I know that he is eternal who is about to deliver me,
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
[and] to raise up upon the earth my skin that endures these [sufferings]: for these things have been accomplished to me of the Lord;
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
which I am conscious of in myself, which mine eye has seen, and not another, but all have been fulfilled to me in [my] bosom.
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
But if ye shall also say, What shall we say before him, and [so] find the root of the matter in him?
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
Do ye also beware of deceit: for wrath will come upon transgressors; and then shall they know where their substance is.
