Jeremiáš 6

1 Shromažďte se, synové Beniaminovi, z prostředku Jeruzaléma, a v Tekoa trubte trubou, a nad Betkarem vyzdvihněte korouhev; nebo viděti zlé od půlnoci, a potření veliké.

Fugi em tropas, filhos de Benjamin, do meio de Jerusalém; e tocai a buzina em Tekoa, e levantai o facho sobre Beth-accerem: porque da banda do norte aparece um mal e um grande quebrantamento.

2 Panně krásné a rozkošné připodobnil jsem byl dceru Sionskou.

A uma mulher formosa e delicada assimilhei a filha de Sião.

3 Ale přitáhnou k ní pastýři s stády svými, rozbijí proti ní stany vůkol, spase každý místo své.

Mas a ela virão pastores com os seus rebanhos; levantarão contra ela tendas em redor, e cada um apascentará no seu lugar.

4 Vyzdvihněte proti ní válku, vstaňte a přitrhněme o poledni. Běda nám, že pomíjí den, že se roztáhli stínové večerní.

Preparai a guerra contra ela, levantai-vos, e subamos ao pino do meio dia: ai de nós! que já declinou o dia, que já se vão estendendo as sombras da tarde.

5 Vstaňte a přitrhněme v noci, a zkazme paláce její.

Levantai-vos, e subamos de noite, e destruamos os seus palácios.

6 Takto zajisté praví Hospodin zástupů: Nasekejte dříví, a zdělejte proti Jeruzalému náspy. Toť jest to město, kteréž navštíveno býti musí; což ho koli, jen nátisk jest u prostřed něho.

Porque assim diz o Senhor dos exércitos: cortai árvores, e levantai tranqueiras contra Jerusalém; esta é a cidade que há de ser visitada, mera opressão há no meio dela.

7 Jakož studnice vypryšťuje vodu svou, tak ono vypryšťuje zlost svou. Nátisk a zhoubu slyšeti v něm před oblíčejem mým ustavičně, bolest i bití.

Como a fonte produz as suas águas, assim ela produz a sua malícia: violência e estrago se ouvem nela; enfermidade e feridas há diante de mim continuadamente.

8 Usmysl sobě, ó Jeruzaléme, aby se neodloučila duše má od tebe, abych tě neobrátil v pustinu, v zemi nebydlitelnou.

Corrige-te, ó Jerusalém, para que a minha alma não se aparte de ti, para que não te torne em assolação e terra não habitada.

9 Takto praví Hospodin zástupů: Jistě paběrovati budou jako vinný kmen ostatek Izraele, říkajíce: Sahej rukou svou jako ten, kterýž víno zbírá do putny.

Assim diz o Senhor dos exércitos: Diligentemente rabiscarão os resíduos de Israel com a vinha: torna a tua mão, como o vindimador, aos cestos.

10 Komuž mluviti budu, a kým osvědčovati, aby slyšeli? Aj, neobřezané jsou uši jejich, tak že nemohou pozorovati; aj, slovo Hospodinovo mají v posměchu, a nemají líbosti v něm.

A quem falarei e testemunharei, que ouça? eis que os seus ouvidos estão incircuncisos, e já não podem escutar; eis que a palavra do Senhor lhes é coisa vergonhosa, e já não gostam dela

11 Protož plný jsem prchlivosti Hospodinovy, ustal jsem, drže ji v sobě. Vylita bude i na maličké vně, spolu i na shromáždění mládenců, ovšem pak muž s ženou jat bude, stařec s kmetem.

Pelo que já estou cheio do furor do Senhor, e cançado de o conter: derrama-lo-ei sobre os meninos pelas ruas, e sobre o ajuntamento dos mancebos juntamente; porque até o marido com a mulher serão presos, e o velho com o que está cheio de dias

12 A dostanou se domové jejich jiným, též pole i ženy, když vztáhnu ruku svou na obyvatele této země, dí Hospodin.

E as suas casas passarão a outros, herdades e mulheres juntamente: porque estenderei a minha mão contra os habitantes desta terra, diz o Senhor.

13 Od nejmenšího zajisté z nich, až do největšího z nich, všickni napořád vydali se v lakomství, anobrž od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš.

Porque desde o menor deles até ao maior deles, cada um se dá à avareza; e desde o profeta até ao sacerdote, cada um usa de falsidade.

14 A hojí potření dcery lidu mého povrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.

E curam o quebrantamento da filha do meu povo levianamente, dizendo: Paz, paz; e não há paz.

15 Styděli-liž se pak co proto, že ohavnost páchali? Aniž se lid co styděl, aniž jich proroci k zahanbení přivesti uměli. Protož padnou mezi padajícími; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin.

Porventura envergonham-se de fazerem abominação? antes de maneira nenhuma são envergonhados, nem tão pouco sabem que coisa é envergonhar-se; portanto cairão entre os que caem; no tempo da sua visitação tropeçarão, diz o Senhor.

16 Když takto říkával Hospodin: Zastavte se na cestách, a pohleďte, a vyptejte se na stezky staré, která jest cesta dobrá, i choďte po ní, a naleznete odpočinutí duši své, tedy říkávali: Nebudeme choditi.

Assim diz o Senhor: Ponde-vos nos caminhos, e vede, e perguntai pelas veredas antigas, qual seja o bom caminho, e andai por ele; e achareis descanço para a vossa alma: e dizem: Não andaremos por ele.

17 Když jsem pak ustanovil nad vámi strážné, řka: Mějtež pozor na zvuk trouby, tedy říkávali: Nebudeme pozorovati.

Também pus atalaias sobre vós, dizendo: estai atentos à voz da buzina: e dizem: Não escutaremos.

18 Protož slyšte, ó národové, a poznej, ó shromáždění, co se děje mezi nimi.

Portanto ouvi, vós, nações; e informa-te tu, ó congregação, do que se faz entre eles

19 Slyš, ó země: Aj, já uvedu zlé na lid tento, ovoce myšlení jejich, proto že nepozorují slov mých, ani zákona mého, ale jím pohrdají.

Ouve tu, ó terra! Eis que eu trarei mal sobre este povo, a saber, o fruto dos seus pensamentos; porque não estão atentos às minhas palavras, e rejeitam a minha lei

20 K čemuž mi kadidlo z Sáby přichází, a vonná třtina výborná z země daleké? Zápalů vašich nelibuji sobě, aniž oběti vaše jsou mi příjemné.

Para que pois me virá o incenso de Saba e a melhor cana aromática de terras remotas? vossos holocaustos não me agradam, nem me são suaves os vossos sacrifícios.

21 Protož takto praví Hospodin: Aj, já nakladu lidu tomuto úrazů, a zurážejí se o ně otcové, tolikéž i synové, soused i bližní jeho, a zahynou.

Portanto assim diz o Senhor: Eis que armarei a este povo tropeços; e tropeçarão neles pais e filhos juntamente: o vizinho e o seu companheiro; e perecerão.

22 Takto praví Hospodin: Aj, lid přitáhne z země půlnoční, a národ veliký povstane od končin země.

Assim diz o Senhor: Eis que um povo vem da terra do norte, e uma grande nação se levantará das bandas da terra.

23 Lučiště i kopí pochytí, každý ukrutný bude, a neslitují se. Hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních jezditi budou, zšikovaní jako muž k boji, proti tobě, ó dcero Sionská.

Arco e lança trarão, cruéis são, e não usarão de misericórdia, a sua voz rugirá como o mar, e em cavalos irão montados, dispostos como homens de guerra contra ti, ó filha de Sião

24 Jakž uslyšíme pověst o něm, opadnou ruce naše; ssoužení zachvátí nás, a bolest jako rodičku.

Já ouvimos a sua fama, afrouxaram-se as nossas mãos; já angústia nos tomou, e dores como da mulher que está de parto.

25 Nevycházejte na pole, a na cestu nechoďte; nebo meč nepřítele a strach jest vůkol.

Não saias ao campo, nem andeis pelo caminho; porque espada do inimigo e espanto há ao redor.

26 Ó dcero lidu mého, přepaš se žíní, a válej se v popele. Vydej se v kvílení, jako po synu jednorozeném, v kvílení přehořké; nebo náhle přitáhne zhoubce na nás.

Ó filha do meu povo, cinge-te de saco, e revolve-te na cinza: pranteia como por um filho único, pranto de amarguras; porque presto virá o destruidor sobre nós.

27 Dal jsem tě za věži v lidu tvém, a za baštu, abys spatřoval a zkušoval cesty jejich.

Por torre de guarda te pus entre o meu povo, por fortaleza, para que soubesses e examinasses o seu caminho.

28 Všickni jsou z zarputilých nejzarputilejší, chodí jako utrhač, jsou ocel a železo, všickni napořád zhoubcové jsou.

Todos eles são os mais rebeldes; que andam murmurando; são duros como bronze e ferro; todos eles andam corruptamente.

29 Prahnou měchy, od ohně mizí olovo, nadarmo ustavičně přepaluje zlatník; nebo zlé věci nemohou býti odděleny.

Já o fole se queimou, o chumbo se consumiu com o fogo: em vão fundiu o fundidor tão diligentemente, pois os maus não são arrancados.

30 Stříbrem falešným nazovou je, nebo Hospodin zavrhl je.

Prata rejeitada lhes chamarão, porque o Senhor os rejeitou.