Kazatel 10

1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.

Assim como a mosca morta faz exalar mau cheiro e evaporar o unguênto do perfumador, assim o faz ao famoso em sabedoria e em honra uma pouca de estultícia.

2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.

O coração do sábio está à sua dextra, mas o coração do tolo está à sua esquerda.

3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.

E, até quando o tolo vai pelo caminho, falta-lhe o seu entendimento e diz a todos que é tolo.

4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.

Levantando-se contra ti o espírito do governador, não deixes o teu lugar, porque é um remédio que aquieta grandes pecados.

5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,

Ainda há um mal que vi debaixo do sol, como o erro que procede de diante do governador.

6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.

Ao tolo assentam em grandes alturas, mas os ricos estão assentados na baixeza.

7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.

Vi os servos a cavalo, e os príncipes que andavam a pé como servos sobre a terra.

8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.

Quem cavar uma cova, cairá nela, e, quem romper um muro, uma cobra o morderá.

9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.

Quem acarretar pedras, será maltratado por elas, e o que rachar lenha perigará com ela.

10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.

Se estiver embotado o ferro, e não se amolar o corte, então se devem pôr mais forças: mas a sabedoria é excelente para dirigir.

11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.

Se a cobra morder, não estando encantada, então remédio nenhum se espera do encantador, por mais hábil que seja.

12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.

Nas palavras da boca do sábio há favor, porém os lábios do tolo o devoram.

13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.

O princípio das palavras da sua boca é a estultícia, e o fim da sua boca um desváiro péssimo.

14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?

Bem que o tolo multiplique as palavras, não sabe o homem o que há de ser; e quem lhe fará saber o que será depois dele?

15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.

O trabalho dos tolos a cada um deles fatiga, porque não sabem ir à cidade.

16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.

Ai de ti, ó terra, cujo rei é criança, e cujos príncipes comem de manhã.

17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.

Benaventurada tu, ó terra, cujo rei é filho dos nobres, e cujos príncipes comem a tempo, para refazerem as forças, e não para bebedice.

18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.

Pela muita preguiça se enfraquece o teto, e pela frouxidão das mãos goteja a casa.

19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.

Para rir se fazem convites, e o vinho alegra a vida, e por tudo o dinheiro responde.

20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.

Nem ainda no teu pensamento amaldiçoes ao rei, nem tão pouco no mais interior da tua recâmara amaldiçoes ao rico: porque as aves dos céus levariam a voz, e os que tem asas dariam notícia da palavra.