< Koloským 2 >

1 Chciť zajisté, abyste věděli, kterakou nesnáz mám o vás a o ty, kteříž jsou v Laodicii a kteřížkoli neviděli tváři mé podle těla,
Hoæu dakle da vi znate koliku borbu imam za vas i za one što su u Laodikiji i u Jerapolju, i za sve koji ne vidješe lica mojega u tijelu,
2 Aby potěšena byla srdce jejich, spojená v lásce, a to ke všemu bohatství přejistého smyslu, ku poznání tajemství Boha i Otce i Krista Pána,
Da se utješe srca njihova, i da se stegnu u ljubavi, i u svakome bogatstvu punoga razuma, na poznanje tajne Boga i oca i Hrista,
3 V němžto jsou skryti všickni pokladové moudrosti a známosti.
U kojoj je sve blago premudrosti i razuma sakriveno.
4 A totoť pravím proto, aby vás žádný, falešně dovodě, neoklamal podobnou k pravdě řečí.
A ovo govorim, da vas niko ne prevari slatkijem rijeèima.
5 Nebo ačkoli vzdálen jsem tělem, však duchem s vámi jsem, raduje se, a vida řád váš a utvrzení té víry vaší v Krista.
Jer ako tijelom i nijesam kod vas, ali sam duhom s vama, radujuæi se i videæi vaš red i tvrðu vaše vjere u Hrista.
6 Protož jakož jste přijali Krista Ježíše Pána, tak v něm choďte,
Kako dakle primiste Hrista Isusa Gospoda onako živite u njemu,
7 Vkořenění a vzdělaní na něm, a utvrzení u víře, jakž jste naučeni, rozhojňujíce se v ní s díků činěním.
Ukorijenjeni i nazidani u njemu i utvrðeni vjerom kao što nauèiste, izobilujuæi u njoj zahvalnošæu.
8 Hleďtež, ať by vás někdo neobloupil moudrostí světa a marným zklamáním, uče podle ustanovení lidských, podle živlů světa, a ne podle Krista.
Braæo! èuvajte se da vas ko ne zarobi filozofijom i praznom prijevarom, po kazivanju èovjeèijemu, po nauci svijeta, a ne po Hristu.
9 Nebo v něm přebývá všecka plnost Božství tělesně.
Jer u njemu živi svaka punina Božanstva tjelesno.
10 A vy v něm jste doplněni, kterýžto jest hlava všeho knížatstva i mocnosti,
I da budete ispunjeni u njemu koji je glava svakome poglavarstvu i vlasti;
11 V němžto i obřezáni jste obřezáním ne rukou učiněným, svlékše tělo hříchů v obřezání Kristovu,
U kome i obrezani biste obrezanjem nerukotvorenijem, odbacivši tijelo grijeha mesnijeh obrezanjem Hristovijem;
12 Pohřbeni jsouce s ním ve křtu, skrze kterýžto i spolu s ním z mrtvých vstali jste skrze víru, jíž jste došli z mocnosti Boží, kterýž vzkřísil jej z mrtvých.
Zakopavši se s njim krštenjem, u kojemu s njim i ustaste vjerom sile Boga koji ga vaskrsnu iz mrtvijeh.
13 A vás, ještě mrtvé v hříších a v neobřízce těla vašeho, spolu s ním obživil, odpustiv vám všecky hříchy,
I vas koji ste bili mrtvi u grijesima i u neobrezanju tijela svojega, oživljeo je s njim, poklonivši nam sve grijehe,
14 A smazav proti nám čelící zápis, jenž záležel v ustanoveních, a byl odporný nám, i vyzdvihl jej z prostředku, přibiv jej k kříži;
I izbrisavši pismo uredbe koja bješe protiv nas, i to uzevši sa srijede prikova ga na krstu;
15 A obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj.
I svukavši poglavarstva i vlasti izvede ih na ugled slobodno, i pobijedi ih na njemu.
16 Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, anebo z strany některého svátku, nebo novuměsíce, anebo sobot,
Da vas dakle niko ne osuðuje za jelo ili za piæe, ili za kakav praznik, ili za mladine, ili za subote;
17 Kteréžto věci jsou stín budoucích, ale to, od čehož se stín dělal, jestiť tělo Kristovo.
Koje je sve bilo sjen od onoga što šæaše da doðe, i tijelo je Hristovo.
18 Nižádný vás nepředchvacuj svémyslně pokorou a náboženstvím andělským, v to, čehož neviděl, vysokomyslně se vydávaje, marně se nadýmaje smyslem těla svého,
Niko da vas ne vara, po svojoj volji izabranom poniznošæu i službom anðela, istražujuæi i što ne vidje, i uzalud nadimajuæi se umom tijela svojega,
19 A nedrže se hlavy, od níž všecko tělo po kloubích a svazích vzdělané a spojené roste Božím zrůstem.
A ne držeæi se glave, iz koje je sve tijelo s pomoæu zglavaka i sveza sastavljeno, i raste za rast Božij.
20 Poněvadž tedy zemřevše s Kristem osvobozeni jste od živlů světa, pročež tak jako byste živi byli světu, těmi ceremoniemi dáte se obtěžovati?
Ako dakle umrijeste s Hristom stihijama svijeta, zašto se kao živeæi u svijetu prepirete:
21 Když říkáte: Nedotýkej se, ani okoušej, aniž se s tím obírej!
Ne dohvati se, ne okusi, ne opipaj; koje je sve na pogibao onome koji èini,
22 Kteréžto všecky věci samým užíváním jich přicházejí k zkáze, a toť vše není než podle přikázání a učení lidských.
Po zapovijestima i naukama ljudskima?
23 Ačťkoli pak ty věci mají tvárnost moudrosti, v způsobu té nábožnosti pošmourné a v povrchní pokoře i v neodpouštění tělu, avšak nejsou v žádné platnosti, když přináležejí toliko k nasycení těla.
Koje je samo po rijeèi premudrost samovoljno izbrane službe i poniznosti i nešteðenja tijela, ne za èast kaku, za punjenje tijela.

< Koloským 2 >