1 Korintským 7

1 O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.

Now concerning the things about which you wrote: it is good for a man not to touch a woman.

2 Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.

But, because of sexual immoralities, let each man have his own wife, and let each woman have her own husband.

3 Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.

Let the husband fulfill his marital duty to his wife, and likewise also the wife to her husband.

4 Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.

The wife does not have authority over her own body, but the husband. Likewise also the husband does not have authority over his own body, but the wife.

5 Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.

Do not deprive one another, unless it is by consent for a season, that you may give yourselves to prayer, and may be together again, that Satan does not tempt you because of your lack of self-control.

6 Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.

But this I say by way of concession, not of commandment.

7 Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.

Yet I wish that all people were like me. However each one has his own gift from God, one of this kind, and another of that kind.

8 Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.

But I say to the unmarried and to widows, it is good for them if they remain even as I am.

9 Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.

But if they do not have self-control, let them marry. For it's better to marry than to burn.

10 Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.

But to the married I command—not I, but the Lord—that the wife not leave her husband

11 Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.

(but if she departs, let her remain unmarried, or else be reconciled to her husband), and that the husband not leave his wife.

12 Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.

But to the rest I—not the Lord—say, if any brother has an unbelieving wife, and she is content to live with him, let him not leave her.

13 A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.

The woman who has an unbelieving husband, and he is content to live with her, let her not leave her husband.

14 Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.

For the unbelieving husband is sanctified in the wife, and the unbelieving wife is sanctified by the brother. Otherwise your children would be unclean, but now they are holy.

15 Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.

Yet if the unbeliever departs, let there be separation. The brother or the sister is not under bondage in such cases, but God has called you to peace.

16 A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?

For how do you know, wife, whether you will save your husband? Or how do you know, husband, whether you will save your wife?

17 Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.

Only, as the Lord has assigned to each one, as God has called each, so let him walk. So I command in all the congregations.

18 Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.

Was anyone called having been circumcised? Let him not become uncircumcised. Has anyone been called in uncircumcision? Let him not be circumcised.

19 Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.

Circumcision is nothing, and uncircumcision is nothing, but the keeping of the commandments of God.

20 Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.

Let each person stay in that calling in which he was called.

21 Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.

Were you called being a slave? Do not let that bother you, but if you get an opportunity to become free, use it.

22 Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.

For he who was called in the Lord being a slave is the Lord's free person. Likewise he who was called being free is Messiah's slave.

23 Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.

You were bought with a price. Do not become slaves of people.

24 Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.

Brothers, let each one, in whatever condition he was called, stay in that condition with God.

25 O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.

Now concerning virgins, I have no commandment from the Lord, but I give my judgment as one who has obtained mercy from the Lord to be trustworthy.

26 Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.

I think that it is good therefore, because of the distress that is on us, that it is good for a person to remain as he is.

27 Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.

Are you bound to a wife? Do not seek to be freed. Are you free from a wife? Do not seek a wife.

28 Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.

But if you marry, you have not sinned. If a virgin marries, she has not sinned. Yet such will have oppression in the flesh, and I want to spare you.

29 Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.

But I say this, brothers: the time is short, that from now on, those who have wives should be as though they had none;

30 A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,

and those who weep, as though they did not weep; and those who rejoice, as though they did not rejoice; and those who buy, as though they did not possess;

31 A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.

and those who use the world, as not using it to the fullest. For the form of this world is passing away.

32 A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.

But I desire to have you to be free from cares. He who is unmarried is concerned for the things of the Lord, how he may please the Lord;

33 Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.

but he who is married is concerned about the things of the world, how he may please his wife,

34 Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.

and is divided. And the woman that is unmarried, or a virgin, is concerned about the things of the Lord, so that she may be holy both in body and in spirit. But the one that is married is concerned about the things of the world, how she may please her husband.

35 Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.

This I say for your own profit; not that I may ensnare you, but for that which is appropriate, and that you may attend to the Lord without distraction.

36 Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.

But if anyone thinks that he is behaving inappropriately toward his virgin, if she is past the flower of her age, and if need so requires, let him do what he desires. He does not sin. Let them marry.

37 Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.

But he who stands steadfast in his heart, having no necessity, but has power over his own heart, to keep his own virgin, does well.

38 A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.

So then both he who gives his own virgin in marriage does well, and he who does not give her in marriage does better.

39 Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.

A wife is bound to her husband as long as he lives; but if the husband is dead, she is free to be married to whomever she desires, only in the Lord.

40 Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.

But she is happier if she stays as she is, in my judgment, and I think that I also have God's Ruach.