1 Kronická 29

1 Potom řekl David král všemu shromáždění: Šalomouna syna mého jediného vyvolil Bůh ještě maličkého a mladého, dílo pak toto veliké jest; nebo ne člověku palác ten, ale Hospodinu Bohu býti má.

King David said to the whole assembly, “Solomon my son, whom alone God has chosen, is still young and inexperienced, and the task is great. For the temple is not for people but for Yahweh God.

2 Já zajisté podlé své nejvyšší možnosti nachystal jsem potřeb k domu Boha svého, zlata k nádobám zlatým, a stříbra k stříbrným, mědi k měděným, železa k železným a dříví k dřevěným, kamení onychinového i kamení k vsazování, i karbunkulového, a rozličných barev, a všelijakého kamení drahého, i kamení mramorového hojně.

So I have done my best to provide for the temple of my God. I am giving gold for the things to be made of gold, silver for the things to be made of silver, bronze for the things to be made of bronze, iron for the things to be made of iron, and wood for the things to be made of wood. I am also giving onyx stones, stones to be set, stones for inlaid work of various colors—all kinds of precious stones—and marble stone in abundance.

3 Nadto z veliké lásky k domu Boha svého, maje zvláštní poklad zlata a stříbra, i ten dávám k domu Boha svého mimo všecko to, což jsem připravil k domu svatyně,

Now, because of my delight in the house of my God, I am giving my personal treasure of gold and silver for it. I am doing this in addition to all that I have prepared for this holy temple:

4 Totiž tři tisíce centnéřů zlata, zlata z Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů svatých,

three thousand talents of gold from Ophir, and seven thousand talents of refined silver, in order to overlay the walls of the buildings.

5 Zlata k nádobám zlatým a stříbra k stříbrným i ke všelikému dílu řemeslnému. A jestliže jest kdo více, ješto by co chtěl dobrovolně obětovati dnes Hospodinu?

I am donating gold for the things to be made of gold, and silver for the things to be made of silver, and things for all kinds of work to be done by craftsmen. Who else wants to make a contribution to Yahweh today and give himself to him?”

6 Tedy knížata čeledí otcovských a knížata pokolení Izraelských, i hejtmané a setníci i úředníci nad dílem královským dobrovolně obětovali.

Then freewill offerings were made by the leaders of their ancestors' families, the leaders of the tribes of Israel, the commanders of thousands and hundreds, and by the officials over the king's work.

7 A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů.

They gave for the service of God's house five thousand talents and ten thousand darics of gold, ten thousand talents of silver, eighteen thousand talents of bronze, and 100,000 talents of iron.

8 Kdožkoli měli kamení drahé, dávali do pokladu domu Hospodinova do rukou Jechiele Gersunského.

Those who had precious stones gave them to the treasury of Yahweh's house, under the supervision of Jehiel, a descendant of Gershon.

9 I veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali Hospodinu. Nýbrž i král David radoval se radostí velikou.

The people rejoiced because of these freewill offerings, because they had contributed wholeheartedly to Yahweh. King David also rejoiced greatly.

10 A protož dobrořečil David Hospodinu před oblíčejem všeho shromáždění, a řekl David: Požehnaný jsi ty Hospodine, Bože Izraele otce našeho, od věků až na věky.

David blessed Yahweh in front of all the assembly. He said, “May you be praised, Yahweh, God of Israel our ancestor, forever and ever.

11 Tváť jest, ó Hospodine, velebnost i moc i sláva, i vítězství i čest, ano i všecko, což jest v nebi i v zemi. Tvé jest, ó Hospodine, království, a ty jsi vyšší nad všelikou vrchnost.

Yours, Yahweh, is the greatness, the power, the glory, the victory, and the majesty. For all that is in the heavens and on the earth is yours. Yours is the kingdom, Yahweh, and you are exalted as ruler over all.

12 I bohatství i sláva od tebe jest, a ty panuješ nade vším, a v ruce tvé jest moc a síla, a v ruce tvé také jest i to, kohož chceš zvelebiti a upevniti.

Both riches and honor come from you, and you rule over all people. In your hand is power and might. You possess the strength and might to make people great and to give strength to anyone.

13 Nyní tedy, Bože náš, děkujeme tobě, a chválíme jméno slávy tvé.

Now then, our God, we thank you and praise your glorious name.

14 Nebo kdo jsem já, a co jest lid můj, abychom mohli míti moc k tak dobrovolnému obětování tobě? Od tebeť jest zajisté všecko, a i to z ruky tvé dali jsme tobě.

But who am I, and who are my people, that we should be able to offer so willingly these things? Indeed, all things come from you, and we have simply given back to you what is yours.

15 Nebo my příchozí jsme před tebou a hosté, jako i všickni otcové naši; dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy.

For we are strangers and travelers before you, as all our ancestors were. Our days on the earth are like a shadow, and there is no hope of remaining on earth.

16 Hospodine, Bože náš, všecka ta hojnost, kterouž jsme připravili k stavení domu tvého, jménu svatému tvému, z ruky tvé jest, a tvé jsou všecky věci.

Yahweh our God, all this wealth that we have collected in order to build a temple to honor your holy name—it comes from you and belongs to you.

17 Známť pak, Bože můj, že ty zpytuješ srdce, a upřímnost oblibuješ; protož já z upřímnosti srdce svého ochotně obětoval jsem toto všecko. Ano i lid tvůj, kterýž se teď shledal, viděl jsem, jak s radostí chtivě obětuje tobě.

I know also, my God, that you examine the heart and have pleasure in uprightness. As for me, in the uprightness of my heart I have willingly offered all these things, and now I look with joy as your people who are present here willingly offer gifts to you.

18 Hospodine, Bože Abrahama, Izáka a Izraele, otců našich, zachovejž to na věky, totiž snažnost takovou srdce lidu svého, a nastrojuj srdce jejich sobě.

Yahweh, the God of Abraham, Isaac, and Israel—our ancestors—keep this forever in the thoughts of the minds of your people. Direct their hearts toward you.

19 Šalomounovi také synu mému dej srdce upřímé, aby ostříhal přikázaní tvých, svědectví tvých a ustanovení tvých, a aby činil všecko, a vystavěl dům ten, k němuž jsem potřeby připravil.

Give to Solomon my son a wholehearted desire to keep your commandments, your covenant decrees, and your statutes, and to carry out all these plans to build the palace for which I have made provision.”

20 Potom řekl David všemu shromáždění: Dobrořečte nyní Hospodinu Bohu svému. I dobrořečilo všecko shromáždění Hospodinu Bohu otců svých, a přisehnuvše hlavy, poklonili se Hospodinu i králi.

David said to all the assembly, “Now bless Yahweh your God.” All the assembly blessed Yahweh, the God of their ancestors, bowed their heads and worshiped Yahweh and prostrated themselves before the king.

21 Zatím obětovali Hospodinu oběti, obětovali také zápaly Hospodinu nazejtří, volů tisíc, skopců tisíc, beranů tisíc, s mokrými obětmi jejich, a jiných obětí množství za všecken lid Izraelský.

On the next day, they made sacrifices to Yahweh and offered burnt offerings to him. They offered a thousand bulls, a thousand rams, and a thousand lambs, with their drink offerings and sacrifices in abundance for all Israel.

22 I jedli a pili před Hospodinem v ten den s radostí velikou. Potom za krále ustanovili po druhé Šalomouna syna Davidova, a pomazali jej Hospodinu za vývodu, a Sádocha za kněze.

On that day, they ate and drank before Yahweh with great celebration. They made Solomon, David's son, king a second time, and anointed him with Yahweh's authority to be ruler. They also anointed Zadok to be priest.

23 A tak dosedl Šalomoun na stolici Hospodinovu, aby byl králem místo Davida otce svého. I vedlo se mu šťastně, a poslouchal ho všecken Izrael.

Then Solomon sat on Yahweh's throne as king instead of David his father. He prospered, and all Israel obeyed him.

24 Tolikéž i všecka knížata a znamenití, i všickni synové krále Davida poddali se Šalomounovi králi.

All the leaders, soldiers, and King David's sons gave allegiance to King Solomon.

25 I zvelebil Hospodin Šalomouna náramně před očima všeho Izraele, a dal mu slávu královskou, jakéž neměl před ním žádný král v Izraeli.

Yahweh greatly honored Solomon before all Israel and bestowed on him greater power than he had ever given to any king before him in Israel.

26 Kraloval pak byl David syn Izai nade vším Izraelem.

David son of Jesse reigned over all Israel.

27 A dnů, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.

David had been king of Israel for forty years. He ruled for seven years in Hebron and for thirty-three years in Jerusalem.

28 I umřel v starosti dobré, pln jsa dnů, bohatství a slávy, a kraloval Šalomoun syn jeho místo něho.

He died at a good old age, after enjoying a long life, wealth and honor. Solomon his son succeeded him.

29 Èinové pak Davida krále první i poslední popsáni jsou v knize Samuele proroka, a v knize Nátana proroka, též v knize Gáda proroka,

King David's accomplishments are written in the history of Samuel the prophet, in the history of Nathan the prophet, and in the history of Gad the prophet.

30 Se vším kralováním i silou jeho, i se všemi příběhy časů při něm i při lidu Izraelském, i při všech královstvích zemských.

Recorded there are the deeds of his rule, his accomplishments and the events that affected him, Israel, and all the kingdoms of the other lands.