< Římanům 4 >

1 Což tedy díme, že došel Abraham, otec náš, podlé těla?
Que dirons-nous donc qu’Abraham, notre père, a obtenu selon la chair?
2 Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím chlubiti, ale ne u Boha.
Si Abraham a été justifié par les œuvres, il a sujet de se glorifier, mais non devant Dieu.
3 Nebo co praví písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.
Car que dit l’Écriture? Abraham crut à Dieu, et cela lui fut imputé à justice.
4 Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podlé milosti, ale podlé dluhu.
Or, à celui qui fait une œuvre, le salaire est imputé, non comme une grâce, mais comme une chose due;
5 Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost,
et à celui qui ne fait point d’œuvre, mais qui croit en celui qui justifie l’impie, sa foi lui est imputée à justice.
6 Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka:
De même David exprime le bonheur de l’homme à qui Dieu impute la justice sans les œuvres:
7 Blahoslavení, jichž odpuštěny jsou nepravosti, a jejichž přikryti jsou hříchové.
Heureux ceux dont les iniquités sont pardonnées, Et dont les péchés sont couverts!
8 Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.
Heureux l’homme à qui le Seigneur n’impute pas son péché!
9 Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li přináleží, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.
Ce bonheur n’est-il que pour les circoncis, ou est-il également pour les incirconcis? Car nous disons que la foi fut imputée à justice à Abraham.
10 Kterak pak jest počtena? Když byl obřezán, či před obřezáním? Ne v obřízce, ale před obřezáním.
Comment donc lui fut-elle imputée? Était-ce après, ou avant sa circoncision? Il n’était pas encore circoncis, il était incirconcis.
11 A znamení obřízku přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,
Et il reçut le signe de la circoncision, comme sceau de la justice qu’il avait obtenue par la foi quand il était incirconcis, afin d’être le père de tous les incirconcis qui croient, pour que la justice leur fût aussi imputée,
12 A otcem obřízky těch, kteříž ne z obřízky toliko jsou, ale kteříž kráčejí šlepějemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla před obřezáním.
et le père des circoncis, qui ne sont pas seulement circoncis, mais encore qui marchent sur les traces de la foi de notre père Abraham quand il était incirconcis.
13 Nebo ne skrze zákon stalo se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa, ale skrze spravedlnost víry.
En effet, ce n’est pas par la loi que l’héritage du monde a été promis à Abraham ou à sa postérité, c’est par la justice de la foi.
14 Nebo jestliže ti, kteří jsou z zákona, dědicové jsou, zmařena jest víra, a zrušeno jest to zaslíbení.
Car, si les héritiers le sont par la loi, la foi est vaine, et la promesse est anéantie,
15 Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není zákona, tu ani přestoupení.
parce que la loi produit la colère, et que là où il n’y a point de loi il n’y a point non plus de transgression.
16 A protož z víry jde, aby šlo podlé milosti, proto aby pevné bylo zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z zákona jest, ale i tomu, kteréž jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás,
C’est pourquoi les héritiers le sont par la foi, pour que ce soit par grâce, afin que la promesse soit assurée à toute la postérité, non seulement à celle qui est sous la loi, mais aussi à celle qui a la foi d’Abraham, notre père à tous, selon qu’il est écrit:
17 (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe, ) před oblíčejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé, a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.
Je t’ai établi père d’un grand nombre de nations. Il est notre père devant celui auquel il a cru, Dieu, qui donne la vie aux morts, et qui appelle les choses qui ne sont point comme si elles étaient.
18 Kterýž v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podlé toho povědění: Takť bude símě tvé.
Espérant contre toute espérance, il crut, en sorte qu’il devint père d’un grand nombre de nations, selon ce qui lui avait été dit: Telle sera ta postérité.
19 A nezemdlev u víře, nehleděl na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry umrtvený.
Et, sans faiblir dans la foi, il ne considéra point que son corps était déjà usé, puisqu’il avait près de cent ans, et que Sara n’était plus en état d’avoir des enfants.
20 O zaslíbení tedy Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu,
Il ne douta point, par incrédulité, au sujet de la promesse de Dieu; mais il fut fortifié par la foi, donnant gloire à Dieu,
21 Jsa tím jist, že cožkoli zaslíbil, mocen jest i učiniti.
et ayant la pleine conviction que ce qu’il promet il peut aussi l’accomplir.
22 A protož počteno jest jemu to za spravedlnost.
C’est pourquoi cela lui fut imputé à justice.
23 Jestiť pak to napsáno ne pro něj toliko, že jemu počteno bylo,
Mais ce n’est pas à cause de lui seul qu’il est écrit que cela lui fut imputé;
24 Ale i pro nás, kterýmž bude počteno, věřícím totiž v toho, kterýž vzkřísil Ježíše Pána našeho z mrtvých,
c’est encore à cause de nous, à qui cela sera imputé, à nous qui croyons en celui qui a ressuscité des morts Jésus notre Seigneur,
25 Kterýž vydán jest pro hříchy naše, a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.
lequel a été livré pour nos offenses, et est ressuscité pour notre justification.

< Římanům 4 >