< Žalmy 57 >

1 Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně. Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení. 2 Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne. 3 Onť pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. (Sélah) Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou. 4 Duše má jest u prostřed lvů, bydlím mezi paliči, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a střely, a jazyk jejich jako ostrý meč. 5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá. 6 Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, ale sami upadli do ní. (Sélah) 7 Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu. 8 Probuď se, slávo má, probuď se, loutno a harfo, když v svitání povstávám. 9 Slaviti tě budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy. 10 Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá. 11 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

< Žalmy 57 >