Žalmy 35

1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

By David. Strive, Jehovah, with my strivers, fight with my fighters,

2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

Take hold of shield and buckler, and rise for my help,

3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

And draw out spear and lance, To meet my pursuers. Say to my soul, 'Thy salvation I [am].'

4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

They are ashamed and blush, those seeking my soul, Turned backward and confounded, Those devising my evil.

5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

They are as chaff before wind, And a messenger of Jehovah driving away.

6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

Their way is darkness and slipperiness, And a messenger of Jehovah their pursuer.

7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

For without cause they hid for me their netpit, Without cause they digged for my soul.

8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

Meet him doth desolation — he knoweth not, And his net that he hid catcheth him, For desolation he falleth into it.

9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

And my soul is joyful in Jehovah, It rejoiceth in His salvation.

10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

All my bones say, 'Jehovah, who is like Thee, Delivering the poor from the stronger than he, And the poor and needy from his plunderer.'

11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

Violent witnesses rise up, That which I have not known they ask me.

12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

They pay me evil for good, bereaving my soul,

13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

And I — in their sickness my clothing [is] sackcloth, I have humbled with fastings my soul, And my prayer unto my bosom returneth.

14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

As [if] a friend, as [if] my brother, I walked habitually, As a mourner for a mother, Mourning I have bowed down.

15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

And — in my halting they have rejoiced, And have been gathered together, Gathered against me were the smiters, And I have not known, They have rent, and they have not ceased;

16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

With profane ones, mockers in feasts, Gnashing against me their teeth.

17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

Lord, how long dost thou behold? Keep back my soul from their desolations, From young lions my only one.

18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

I thank Thee in a great assembly, Among a mighty people I praise Thee.

19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

Mine enemies rejoice not over me [with] falsehood, Those hating me without cause wink the eye.

20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

For they speak not peace, And against the quiet of the land, Deceitful words they devise,

21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

And they enlarge against me their mouth, They said, 'Aha, aha, our eye hath seen.'

22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

Thou hast seen, O Jehovah, Be not silent, O Lord — be not far from me,

23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

Stir up, and wake to my judgment, My God, and my Lord, to my plea.

24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

Judge me according to Thy righteousness, O Jehovah my God, And they do not rejoice over me.

25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

They do not say in their heart, 'Aha, our desire.' They do not say, 'We swallowed him up.'

26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

They are ashamed and confounded together, Who are rejoicing at my evil. They put on shame and confusion, Who are magnifying themselves against me.

27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

They sing and rejoice, who are desiring my righteousness, And they say continually, 'Jehovah is magnified, Who is desiring the peace of His servant.'

28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.

And my tongue uttereth Thy righteousness, All the day Thy praise!