Žalmy 22
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
To the Overseer, on 'The Hind of the Morning.' — A Psalm of David. My God, my God, why hast Thou forsaken me? Far from my salvation, The words of my roaring?
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
My God, I call by day, and Thou answerest not, And by night, and there is no silence to me.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
And Thou [art] holy, Sitting — the Praise of Israel.
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
In Thee did our fathers trust — they trusted, And Thou dost deliver them.
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
Unto Thee they cried, and were delivered, In Thee they trusted, and were not ashamed.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
And I [am] a worm, and no man, A reproach of man, and despised of the people.
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
All beholding me do mock at me, They make free with the lip — shake the head,
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
'Roll unto Jehovah, He doth deliver him, He doth deliver him, for he delighted in him.'
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
For thou [art] He bringing me forth from the womb, Causing me to trust, On the breasts of my mother.
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
On Thee I have been cast from the womb, From the belly of my mother Thou [art] my God.
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Be not far from me, For adversity is near, for there is no helper.
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Many bulls have surrounded me, Mighty ones of Bashan have compassed me,
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
They have opened against me their mouth, A lion tearing and roaring.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
As waters I have been poured out, And separated themselves have all my bones, My heart hath been like wax, It is melted in the midst of my bowels.
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
Dried up as an earthen vessel is my power, And my tongue is cleaving to my jaws.
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
And to the dust of death thou appointest me, For surrounded me have dogs, A company of evil doers have compassed me, Piercing my hands and my feet.
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
I count all my bones — they look expectingly, They look upon me,
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
They apportion my garments to themselves, And for my clothing they cause a lot to fall.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
And Thou, O Jehovah, be not far off, O my strength, to help me haste.
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Deliver from the sword my soul, From the paw of a dog mine only one.
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Save me from the mouth of a lion: — And — from the horns of the high places Thou hast answered me!
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
I declare Thy name to my brethren, In the midst of the assembly I praise Thee.
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
Ye who fear Jehovah, praise ye Him, All the seed of Jacob, honour ye Him, And be afraid of Him, all ye seed of Israel.
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
For He hath not despised, nor abominated, The affliction of the afflicted, Nor hath He hidden His face from him, And in his crying unto Him He heareth.
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
Of Thee my praise [is] in the great assembly. My vows I complete before His fearers.
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
The humble do eat and are satisfied, Praise Jehovah do those seeking Him, Your heart doth live for ever.
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
Remember and return unto Jehovah, Do all ends of the earth, And before Thee bow themselves, Do all families of the nations,
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
For to Jehovah [is] the kingdom, And He is ruling among nations.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
And the fat ones of earth have eaten, And they bow themselves, Before Him bow do all going down to dust, And he [who] hath not revived his soul.
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
A seed doth serve Him, It is declared of the Lord to the generation.
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
They come and declare His righteousness, To a people that is borne, that He hath made!
