Žalmy 144
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
[A Psalm] of David. Blessed be Jehovah my rock, who teacheth my hands to war, my fingers to fight;
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
My mercy and my fortress, my high tower and my deliverer, my shield and he in whom I trust, who subdueth my people under me!
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
Jehovah, what is man, that thou takest knowledge of him, the son of man, that thou takest thought of him?
4 Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Man is like to vanity; his days are as a shadow that passeth away.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
Jehovah, bow thy heavens, and come down; touch the mountains, that they smoke;
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
Cast forth lightnings, and scatter them; send forth thine arrows, and discomfit them:
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Stretch out thy hands from above; rescue me, and deliver me out of great waters, from the hand of aliens,
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
Whose mouth speaketh vanity, and their right hand is a right hand of falsehood.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
O God, I will sing a new song unto thee; with the ten-stringed lute will I sing psalms unto thee:
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
Who givest salvation unto kings; who rescuest David thy servant from the hurtful sword.
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
Rescue me, and deliver me from the hand of aliens, whose mouth speaketh vanity, and their right hand is a right hand of falsehood.
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
That our sons may be as plants grown up in their youth; our daughters as corner-columns, sculptured after the fashion of a palace:
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
Our granaries full, affording all manner of store; our sheep bringing forth thousands, ten thousands in our pastures;
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
Our kine laden [with young]; no breaking in and no going forth, and no outcry in our streets.
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
Blessed the people that is in such a case! Blessed the people whose God is Jehovah!
