< Žalmy 110 >

1 Davidův žalm. Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.
Dawut yazghan küy: — Perwerdigar méning Rebbimge: — «Men séning düshmenliringni textipering qilghuche, Ong yénimda olturghin» — dédi.
2 Berlu moci tvé vyšle Hospodin z Siona, řka: Panuj u prostřed nepřátel svých.
Perwerdigar qudritingni körsitidighan shahane hasangni Ziondin uzitidu; Düshmenliring arisida höküm sürgin!
3 Lid tvůj dobrovolný v den boje tvého v ozdobě svatosti, z života hned v svitání jako rosa plod tvůj bude.
Küchüngni körsitidighan künde, Öz xelqing xalis qurbanliq kebi pida bolidu; Muqeddes heywitingde, Shu yashliq dewringdikidek, Sanga hazirmu shebnemler seherning baliyatqusidin yéngi chiqqandek chüshidu;
4 Přisáhl Hospodin, a nebude želeti toho, řka: Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.
Perwerdigar shundaq qesem ichti, Hem buningdin yanmaydu: — «Sen ebedil’ebedgiche Melkizedekning tipidiki bir kahindursen».
5 Pán po pravici tvé potře v den hněvu svého krále.
Ong teripingde bolghan Reb ghezipini körsetken künde padishahlarni urup pare-pare qiliwétidu;
6 Soud činiti bude mezi národy, porážku hroznou učiní, potře i hlavu panující nad mnohými krajinami.
U eller arisida sotlaydu; Jay-jaylarni jesetler bilen tolduridu; Keng zéminning béshini yaridu;
7 Z potoka na cestě píti bude, a protož povýší hlavy.
U yolda ériqtin su ichidu; U shunga kishining béshini yöligüchi bolidu.

< Žalmy 110 >