Príslovia 6
1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
My son! if thou hast been surety for thy friend, Hast stricken for a stranger thy hand,
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
Hast been snared with sayings of thy mouth, Hast been captured with sayings of thy mouth,
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
Do this now, my son, and be delivered, For thou hast come into the hand of thy friend. Go, trample on thyself, and strengthen thy friend,
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Give not sleep to thine eyes, And slumber to thine eyelids,
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Be delivered as a roe from the hand, And as a bird from the hand of a fowler.
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Go unto the ant, O slothful one, See her ways and be wise;
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
Which hath not captain, overseer, and ruler,
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
She doth prepare in summer her bread, She hath gathered in harvest her food.
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Till when, O slothful one, dost thou lie? When dost thou arise from thy sleep?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
A little sleep, a little slumber, A little clasping of the hands to rest,
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
And thy poverty hath come as a traveller, And thy want as an armed man.
12 Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
A man of worthlessness, a man of iniquity, Walking [with] perverseness of mouth,
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
Winking with his eyes, speaking with his feet, Directing with his fingers,
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
Frowardness [is] in his heart, devising evil at all times, Contentions he sendeth forth.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Therefore suddenly cometh his calamity, Instantly he is broken — and no healing.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
These six hath Jehovah hated, Yea, seven [are] abominations to His soul.
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
Eyes high — tongues false — And hands shedding innocent blood —
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
A heart devising thoughts of vanity — Feet hasting to run to evil —
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
A false witness [who] doth breathe out lies — And one sending forth contentions between brethren.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Keep, my son, the command of thy father, And leave not the law of thy mother.
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Bind them on thy heart continually, Tie them on thy neck.
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
In thy going up and down, it leadeth thee, In thy lying down, it watcheth over thee, And thou hast awaked — it talketh [with] thee.
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
For a lamp [is] the command, And the law a light, And a way of life [are] reproofs of instruction,
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
To preserve thee from an evil woman, From the flattery of the tongue of a strange woman.
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
Desire not her beauty in thy heart, And let her not take thee with her eyelids.
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
For a harlot consumeth unto a cake of bread, And an adulteress the precious soul hunteth.
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Doth a man take fire into his bosom, And are his garments not burnt?
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Doth a man walk on the hot coals, And are his feet not scorched?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
So [is] he who hath gone in unto the wife of his neighbour, None who doth touch her is innocent.
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
They do not despise the thief, When he stealeth to fill his soul when he is hungry,
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
And being found he repayeth sevenfold, All the substance of his house he giveth.
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
He who committeth adultery [with] a woman lacketh heart, He is destroying his soul who doth it.
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
A stroke and shame he doth find, And his reproach is not wiped away,
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
For jealousy [is] the fury of a man, And he doth not spare in a day of vengeance.
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
He accepteth not the appearance of any atonement, Yea, he doth not consent, Though thou dost multiply bribes!
