Príslovia 30
1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Töwendikiler Yakehning oghli Agurgha wehiy bilen kelgen sözlerdur: Bu adem Itiyelge, yeni Itiyel bilen Ukalgha mundaq sözlerni dégen: —
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
Men derweqe insanlar arisidiki eng nadini, haywan’gha oxshashturmen; Mende insan eqli yoq.
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
Danaliqni héch ögenmidim; Eng Pak-Muqeddes Bolghuchi heqqidimu sawatim yoqtur.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Kim ershke kötürülgen, yaki ershtin chüshken? Kim shamalni qollirida tutqan? Kim sularni Öz tonigha yögep qoyghan? Kim yer-zéminning chégralirini belgiligen? Uning ismi néme? Uning Oghlining ismi néme? Bilemsen-yoq?
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
Tengrining herbir sözi sinilip ispatlinip kelgendur; U Özige tayan’ghanlarning hemmisini qoghdaydighan qalqandur.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Uning sözlirige héch nerse qoshma; Undaq qilsang, U séni eyibleydu, Séning yalghanchiliqing ashkarilinidu.
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
I [Xudayim], Sendin ikki nersini tileymen; Men ölgüche bularni mendin ayimighaysen: —
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
Saxtiliq we yalghanchiliqni mendin yiraq qilghaysen; Méni gadaymu qilmay, baymu qilmay, belki éhtiyajimgha layiqla riziq bergeysen.
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
Chünki ziyade toyup ketsem, Sendin yénip: «Perwerdigar dégen kim?» — dep qélishim mumkin. Yaki gaday bolup qalsam, oghriliq qilip, Sen Xudayimning namigha dagh keltürüshim mumkin.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
Xojayinining aldida uning quli üstidin shikayet qilma, Bolmisa u séni qarghap lenet qilidu, eyibkar bolisen.
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
Öz atisini qarghaydighan, Öz anisigha bext tilimeydighan bir dewr bar,
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
Özini pak chaghlaydighan, emeliyette meynetchilikidin héch yuyulmighan bir dewr bar,
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
Bir dewr bar — ah, kibirlikidin neziri némidégen üstün, Hakawurluqidin hali némidégen chong!
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
Uning ajizlar we yoqsullarni yalmap yutuwétidighan chishliri qilichtek, Éziq chishliri pichaqtek bolghan bir dewr bar!
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
Zülükning ikki qizi bar, ular herdaim: «Bergin, bergin» dep towlishar. Hergiz toyunmaydighan üch nerse bar, hergiz qanaetlenmeydighan töt nerse bar, ular bolsimu: —
Gör, tughmas xotunning qarni, Sugha toyunmighan qurghaq Yer. We hergiz «boldi, toydum» démeydighan ottin ibaret. (Sheol h7585)
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
Atisini mesxire qilidighan, Anisini kemsitidighan közni bolsa, Qagha-quzghunlar choqular, Bürkütning balilirimu uni yer.
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
Men üchün intayin tilsimat üch nerse bar; Shundaq, men chüshinelmeydighan töt ish bar: —
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
Bürkütning asmandiki uchush yoli, Yilanning tashta béghirlap mangidighan yoli, Kémining déngizdiki yoli we yigitning qizgha ashiq bolushtiki yolidur.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
Zinaxor xotunning yolimu shundaqtur; U bir némini yep bolup aghzini sürtiwetken kishidek: «Men héchqandaq yamanliqni qilmidim!» — deydu.
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
Yer-zémin üch nerse astida biaram bolar; U kötürelmeydighan töt ish bar: —
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
Padishah bolghan qul, Tamaqqa toyghan hamaqet,
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
Nepretke patqan, erge tegken xotun, Öz xanimining ornini basqan dédek.
24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
Yer yüzide téni kichik, lékin intayin eqilliq töt xil janiwar bar: —
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
Chömüliler küchlük xelq bolmisimu, biraq yazda ozuq teyyarliwélishni bilidu;
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
Sughurlar özi ajiz bir qowm bolsimu, xada tashlarning arisigha uwa salidu;
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
Chéketkilerning padishahi bolmisimu, lékin qatar tizilip retlik mangidu;
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
Keslenchükni qol bilen tutuwalghili bolidu, Lékin xan ordilirida yashaydu.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
Qedemliri heywetlik üch janiwar bar, Kishige zoq bérip mangidighan töt nerse bar: —
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
Haywanatlar ichide eng küchlük, héch némidin qorqmas shir,
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
Zilwa beyge iti, Téke, We puqraliri qollaydighan padishahdur.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
Eger sen exmeqliq qilip özüngni bek yuqiri orun’gha qoyuwalghan bolsang, We yaki telwe bir oyda bolghan bolsang, Qolung bilen aghzingni yum!
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
Kala süti qochulsa sériq may chiqar; Birining burni mijilsa, qan chiqar; Adawet qozghap intiqam oylisa jédel-majira chiqar.
