Príslovia 28
1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
Jaricho ringo kaonge ngʼama lawe, to joma kare jochir ka sibuor.
2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
Ka piny toke tek, to en gi jotelo mangʼeny, to ngʼat mawinjo wach kendo man-gi ngʼeyo rito chik.
3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
Jatelo mahinyo jochan chalo kaka kodh oula maywero cham oko.
4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
Jogo ma ok rit chik pako ngʼat marach, to jogo marito chik dagi jogo maricho.
5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
Jomaricho ok ongʼeyo adiera, to jogo madwaro Jehova Nyasaye ongʼeyo adiera chutho.
6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
Ber ngʼat ma jachan ma wuodhe ok cha, moloyo ngʼat ma ja-mwandu ma yorene richo.
7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
Ngʼat marito chik en wuowi mariek, to bedo osiep jawuoro kelo wichkuot ne wuon mare.
8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
Ngʼat mamedo mwandu gi ohala ma malangʼ choko mwandu ne ngʼat machielo, mabiro bedo mangʼwon gi jochan.
9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
Ka ngʼato odino ite ne chik, kata mana lemone bende richo.
10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
Ngʼat matero ngʼat moriere tir e yo mar richo biro podho e obetone owuon, to ngʼat ma ok cha biro yudo pok maber.
11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
Jamoko nyalo paro owuon ni oriek, to jachan man-gi paro matut neno gik manie chuny jamokono.
12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
Ka ngʼat makare oloyo, nitie mor maduongʼ, to ka ngʼat marach omi teko mondo otel, ji ringo dhiyo kar pondo.
13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
Ngʼat mapando richone ok dhi maber, to ngʼat ma hulo richone kendo oweyogi yudo ngʼwono.
14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
En ngʼama ogwedhi ngʼat moluoro Jehova Nyasaye kinde duto, to ngʼatno ma chunye tek donjo e chandruok.
15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
Kaka sibuor maruto kata ondiek madwaro kecho e kaka ngʼat marach motelone joma ok nyal.
16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
Ruoth ma jasunga onge gi rieko, to ngʼatno mamon gi gik moyud e yo marach biro dak amingʼa.
17 Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
Ngʼat moneko chunye chandore enobed gi kuyo nyaka otho; omiyo kik ngʼato konye.
18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
Ngʼatno ma ja-adiera ibiro rito maonge hinyruok, to ngʼatno ma yorene richo biro podho apoya nono.
19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
Ngʼat matiyo e puothe biro bedo gi chiemo mogundho, to ngʼat mabayo abaya biro bedo jachan mochwere.
20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
Ngʼat ma ja-adiera ibiro gwedho mangʼeny, to ngʼat madwaro gi teko bedo ja-mwandu ok notony ma ok okume.
21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
Dok ne ngʼato kayiem ka oketho ok ber, to ngʼato biro timo marach mana ni mondo oyud asoya matin.
22 Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
Ngʼat ma iye lit dwaro ahinya ni mondo obed gi mwandu to ok ongʼeyo ni chan orite.
23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
Ngʼatno makwero ngʼato gikone obiro yudo pwoch mangʼeny moloyo ngʼatno man-gi lep mawuondo.
24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
Ngʼat mamayo wuon mare kata min, to owacho niya, “Timo kamano ok rach,” ochal gi ngʼat maketho gimoro.
25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
Ngʼat ma jawuoro thoro kelo miero, to ngʼat mogeno kuom Jehova Nyasaye biro dhiyo maber.
26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
Ngʼat moketo genone kuome owuon ofuwo, to ngʼatno mawuotho e rieko, oritore maonge hinyruok.
27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
Ngʼat mamiyo jochan ok nochand gimoro, to ngʼat ma gengʼo wangʼe ne jochan noyud kwongʼ mangʼeny.
28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
Ka jaricho oketi e teko mondo otel, ji dhiyo kar pondo; to ka jaricho otho joma kare dhiyo nyime.
