Príslovia 28

1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.

Wadela: i hamosu dunu da dunu eno ili hame sefasibi amomane hobeasa. Be moloidafa dunu da laione wa: me agoane hame beda: sa.

2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.

Fifi asi gala da wadela: le hamosea, ilia hina bagade da mae aligili hedolo afafadenesa. Be molole dawa: su hina bagade da fifi asi gala noga: le ouligisia, ilia da gasalawane esalumu.

3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.

Gibu da foga oule masea, ha: i manu sagai da muagia: sa. Amo defele, nimi bagade ouligisu dunu da hame gagui dunu wadela: sa.

4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.

Di da sema nabawane hame hamosea, di da wadela: le hamosu dunu amolalimagale hamosa. Be di da noga: le nabasea, di da amolalima hame gasa.

5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.

Wadela: le hamosu dunu da moloidafa fofada: su hou hame dawa: Be nowa da Hina Godema nodone sia: ne gadosea, da amo hou noga: le dawa:

6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.

Di da liligi hame gaguiwane, be moloidafa hou hamonanumu da defea. Be bagade gaguiwane, be moloi hame hamosa esalumu da defea hame.

7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.

Goi ayeligi da sema noga: le nabasea da bagade dawa: su dunu agoai esala. Be dunu da wiwili gala: su dunu ilima gilisisia, da ea edama gogosiasu iaha.

8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.

Dia da muni molole hame lasea, o dabua baligili legebeba: le, bagade gagui ba: sea, fa: no dia muni huluane da fisi dagoi ba: mu. Haeafui dunu da amo muni lale, hame gagui dunuma imunu.

9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.

Di da Gode Ea sema higasea, Gode da dia sia: ne gadosu nabimu amola higamu.

10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.

Di da moloidafa dunuma ogogobeba: le, e da wadela: le hamosea, amo da sani agoane. Be di da dina: saniga sa: imu. Be Gode da moloidafa dunuma bidi imunu.

11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.

Liligi bagade gagui dunu da gasa fili, ili da noga: i dawa: su bagadeyale ilila: dawa: lala. Be liligi hame gagui molole dawa: su dunu, ilia liligi bagade gagui dunu ilia giadofabe asigi dawa: su hou noga: le dawa:

12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.

Moloidafa dunu da ouligisu hou lasea, dunu huluane da nodone gilisili ha: i naha. Be wadela: le hamosu dunu da ouligisu hou lasea, eno dunu da hobeale wamoaligisa.

13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.

Di da dia wadela: i hamoi amo wamolegesea, di da hahawane hame esalumu. Be dia wadela: i hou amo fofada: ne, sinidigisia, Gode da dima gogolema: ne olofomu.

14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.

Eso huluane Hina Godema nabasu hou hamosea, di da hahawane ba: mu. Be di da hihini gasa fili hamosea, dia hou da wadela: lesi dagoi ba: mu.

15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.

Wadela: le hamosu ouligisu dunu da nimi bagade gesenenanebe laione wa: me o gogoli ahoanebe ‘bea’ agoane. Agoaiwane dunu da dunu fi ouligisia, hame gagui dunu da gasa hameba: le, se nabala.

16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.

Ouligisu dunu da dawa: su noga: i hame galea, e da ea fi ilima gasa fili, nimi bagadewane ouligimu. Be moloidafa ouligisu dunu da ode bagohame ea fi ouligimu.

17 Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.

Nowa dunu da fane legesu hou hamosea, e da fedege agoane hina: bogoi uli dogosa. Amaiba: le, amo logo di mae hedofama.

18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.

Di da moloidafa hou hamosea, dia esalusu da gaga: i dagoi ba: mu. Be di da hou moloi hame hamosea, hedolo dafamu.

19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.

Dogolole bugili nasu dunu da ha: i manu gilisi ba: sa. Be dunu da mae hawa: hamone, udigili esalea, ha: bagade ba: mu.

20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.

Moloidafa dunu da hahawane ganumu. Be nowa da hedolodafa bagade gaguiwane esalomusa: dawa: sea da se dabe iasu ba: mu.

21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.

Afamagasu hou da wadela: idafa. Be wadela: i fofada: su dunu da hano suligisu lasea, hedolowane afamagasa.

22 Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.

Uasu dunu da hedolowane liligi bagade lamusa: dawa: beba: le, e da fa: no liligi hame gaguiwane esalumu amo hi hame dawa: sa.

23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.

Mae wamolegele, hima hou hahamoma: ne gagabole odagia sia: mu da defea. Agoane hame hamosea, di da ema hame asigisa. E da se lamu be fa: no amo sia: da dabua hahaeafuli sia: baligisa dawa: mu.

24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.

Nowa dunu da ea ada amola ame amo elea liligi wamolasea, amo ea hou da gugunufinisisu dunu ea hou defele gala.

25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.

Uasu hou hamosea, fa: no bidi doaga: mu. Be di da Hina Godema dafawaneyale dawa: mu da defea.

26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.

Di da dia hanai amoga fawane fa: no bobogesea, amo da gagaoui hou agoai galebe. Be noga: le dawa: su dunu ilia olelesuma fa: no bobogesea, di da gaga: i ba: mu.

27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.

Dia liligi amo hame gagui dunu iligili iasea, di da eso huluane dia esaloma: ne lamu liligi defele ganabe ba: mu. Be di da hame gagui dunu, ilima hame asigi agoai lalea, dunu bagohame ilia da di gagabui aligima: ne sia: mu.

28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.

Wadela: le hamosu dunu da ouligisu hou lasea, ea fi dunu da ilia wamo aligisu soge hame yolesisa. Be wadela: le ouligisu dunu da dafasea, moloidafa dunu da ilia fi bu ouligimu.