< Príslovia 26 >

1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
As snow in summer, and as rain in harvest, So honour [is] not comely for a fool.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
As a bird by wandering, as a swallow by flying, So reviling without cause doth not come.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
A whip is for a horse, a bridle for an ass, And a rod for the back of fools.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Answer not a fool according to his folly, Lest thou be like to him — even thou.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Answer a fool according to his folly, Lest he be wise in his own eyes.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
He is cutting off feet, he is drinking injury, Who is sending things by the hand of a fool.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Weak have been the two legs of the lame, And a parable in the mouth of fools.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
As one who is binding a stone in a sling, So [is] he who is giving honour to a fool.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
A thorn hath gone up into the hand of a drunkard, And a parable in the mouth of fools.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Great [is] the Former of all, And He is rewarding a fool, And is rewarding transgressors.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
As a dog hath returned to its vomit, A fool is repeating his folly.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Thou hast seen a man wise in his own eyes, More hope of a fool than of him!
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
The slothful hath said, 'A lion [is] in the way, A lion [is] in the broad places.'
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
The door turneth round on its hinge, And the slothful on his bed.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
The slothful hath hid his hand in a dish, He is weary of bringing it back to his mouth.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Wiser [is] the slothful in his own eyes, Than seven [men] returning a reason.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Laying hold on the ears of a dog, [Is] a passer-by making himself wrath for strife not his own.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
As [one] pretending to be feeble, Who is casting sparks, arrows, and death,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
So hath a man deceived his neighbour, And hath said, 'Am not I playing?'
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Without wood is fire going out, And without a tale-bearer, contention ceaseth,
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Coal to burning coals, and wood to fire, And a man of contentions to kindle strife.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
The words of a tale-bearer [are] as self-inflicted wounds, And they have gone down [to] the inner parts of the heart.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Silver of dross spread over potsherd, [Are] burning lips and an evil heart.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
By his lips doth a hater dissemble, And in his heart he placeth deceit,
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
When his voice is gracious trust not in him, For seven abominations [are] in his heart.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Hatred is covered by deceit, Revealed is its wickedness in an assembly.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Whoso is digging a pit falleth into it, And the roller of a stone, to him it turneth.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
A lying tongue hateth its bruised ones, And a flattering mouth worketh an overthrow!

< Príslovia 26 >