Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Katta erbab bilen hemdastixan bolsang, Aldingdiki kim ikenlikini obdan oylan.
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
Ishtiying yaman bolsa, Gélinggha pichaq tenglep turghandek özüngni tart.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Uning nazunémetlirini tama qilma, Ular adem aldaydighan tamaqlardur.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Bay bolimen dep özüngni upratma; Özüngning zéhningni bu ishqa qaratma.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
[Bayliqlargha] köz tikishing bilenla, ular yoq bolidu; Pul-mal derweqe özige qanat yasap, Xuddi bürküttek asman’gha uchup kéter.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Ach közning nénini yéme, Uning ésil nazunémetlirini tama qilma;
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
Chünki uning köngli qandaq bolghandek, özimu shundaq. U aghzida: — Qéni, alsila, ichsile! — désimu, Biraq könglide séni oylighini yoq.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Yégen bir yutum taamnimu qusuwétisen, Uninggha qilghan chirayliq sözliringmu bikargha ketken bolidu.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Exmeqqe yol körsitip salma, Chünki u eqil sözliringni közge ilmas.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Qedimde békitken yerning pasil tashlirini yötkime, Yétimlarning étizlirighimu ayagh basma;
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
Chünki ularning Hemjemet-Qutquzghuchisi intayin küchlüktur; U Özi ular üchün üstüngdin dewa qilar.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Nesihetke köngül qoy, Ilim-bilimlerge qulaq sal.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Balanggha terbiye bérishtin érinme; Eger tayaq bilen ursang, u ölüp ketmeydu;
Sen uni tayaq bilen ursang, Belkim uni tehtisaradin qutquziwalisen. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
I oghlum, dana bolsang, Méning qelbim qanche xush bolar idi!
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Aghzingda orunluq sözler bolsa, ich-ichimdin shadlinimen.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Gunah sadir qilghuchilargha reshk qilma, Herdaim Perwerdigardin eyminishte turghin;
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Shundaq qilghiningda jezmen köridighan yaxshi kününg bolidu, Arzu-ümiding bikargha ketmes.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
I oghlum, sözümge qulaq sélip dana bol, Qelbingni [Xudaning] yoligha bashlighin.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Meyxorlargha arilashma, Nepsi yaman göshxorlar bilen bardi-keldi qilma;
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Chünki haraqkesh bilen nepsi yaman axirida yoqsulluqta qalar, Gheplet uyqusigha patqanlargha jende kiyimni kiygüzer.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Séni tapqan atangning sözini angla, Anang qérighanda uninggha hörmetsizlik qilma.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Heqiqetni sétiwal, Uni hergiz sétiwetme. Danaliq, terbiye we yorutulushnimu al.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Heqqaniy balining atisi chong xushalliq tapar; Dana oghulni tapqan atisi uningdin xursen bolar.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Ata-anangni söyündürüp, Séni tughqan anangni xush qil.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
I oghlum, qelbingni manga tapshur; Közliringmu hayatliq yollirimgha tikilsun!
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Chünki pahishe ayal chongqur oridur, Buzuq yat ayal tar zindandur;
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Ular qaraqchidek möküwélip, Insaniyet arisidiki wapasizlarni köpeyter.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Kimde azab bar? Kimde derd-elem? Kim jédel ichide qalar? Kim nale-peryad kötürer? Kim sewebsiz yarilinar? Kimning közi qizirip kéter?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Del sharab üstide uzun olturghan, Ebjesh sharabtin tétishqa aldirighan meyxorlar!
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Sharabning ajayib qizilliqigha, uning jamdiki julaliqigha, Kishining gélidin shundaq siliq ötkenlikige meptun bolup qalma!
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Axirida u zeherlik yilandek chéqiwalidu, Oq yilandek neshtirini sanjiydu.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Köz aldingda ghelite menziriler körünidu, Aghzingdin qalaymiqan sözler chiqidu.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Xuddi déngiz-okyanlarda leylep qalghandek, Yelkenlik kémining moma yaghichi üstide yatqandek bolisen.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Sen choqum: — Birsi méni urdi, lékin men yarilanmidim! Birsi méni tayaq bilen urdi, biraq aghriqini sezmidim!» — deysen. Biraq sen yene: «Hoshumgha kelsemla, men yenila sharabni izdeymen! — deysen.
