Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
When thou sittest to eate with a ruler, consider diligently what is before thee,
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
And put the knife to thy throte, if thou be a man giuen to the appetite.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Be not desirous of his deintie meates: for it is a deceiuable meate.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Trauaile not too much to be rich: but cease from thy wisdome.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Wilt thou cast thine eyes vpon it, which is nothing? for riches taketh her to her wings, as an eagle, and flyeth into the heauen.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Eate thou not the bread of him that hath an euil eye, neither desire his deintie meates.
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
For as though he thought it in his heart, so will hee say vnto thee, Eate and drinke: but his heart is not with thee.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Thou shalt vomit thy morsels that thou hast eaten, and thou shalt lose thy sweete wordes.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Speake not in the eares of a foole: for hee will despise the wisdome of thy wordes.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Remooue not the ancient boundes, and enter not into the fieldes of the fatherlesse.
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
For he that redeemeth them, is mightie: he will defend their cause against thee.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Apply thine heart to instruction, and thine eares to the wordes of knowledge.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Withhold not correction from the childe: if thou smite him with the rodde, he shall not die.
Thou shalt smite him with the rodde, and shalt deliuer his soule from hell. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
My sonne, if thine heart be wise, mine heart shall reioyce, and I also.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
And my reynes shall reioyce, when thy lips speake righteous things.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Let not thine heart bee enuious against sinners: but let it bee in the feare of the Lord continually.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
For surely there is an ende, and thy hope shall not be cut off.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
O thou my sonne, heare, and bee wise, and guide thine heart in the way.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Keepe not company with drunkards, nor with gluttons.
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
For the drunkard and the glutton shall bee poore, and the sleeper shalbe clothed with ragges.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Obey thy father that hath begotten thee, and despise not thy mother when she is olde.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Bye the trueth, but sell it not: likewise wisdome, and instruction, and vnderstanding.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
The father of the righteous shall greatly reioyce, and hee that begetteth a wise childe, shall haue ioy of him.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Thy father and thy mother shall be glad, and she that bare thee shall reioyce.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
My sonne, giue mee thine heart, and let thine eyes delite in my wayes.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
For a whore is as a deepe ditche, and a strange woman is as a narrowe pitte.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Also she lyeth in wait as for a praye, and she increaseth the transgressers among men.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
To whome is woe? to whome is sorowe? to whom is strife? to whom is murmuring? to whom are woundes without cause? and to whome is the rednesse of the eyes?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Euen to them that tarie long at the wine, to them that goe, and seeke mixt wine.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Looke not thou vpon the wine, when it is red, and when it sheweth his colour in the cup, or goeth downe pleasantly.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
In the ende thereof it will bite like a serpent, and hurt like a cockatrise.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Thine eyes shall looke vpon strange women, and thine heart shall speake lewde things.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
And thou shalt bee as one that sleepeth in the middes of the sea, and as hee that sleepeth in the toppe of the maste.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
They haue stricken mee, shalt thou say, but I was not sicke: they haue beaten mee, but I knew not, when I awoke: therefore will I seeke it yet still.
