Príslovia 22

1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

Yon bon non pi bon pase tout richès; e favè Bondye, pase ajan ak lò.

2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

Rich la ak malere a mare ansanm; se SENYÈ a ki fè yo tout.

3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

Sila ki reflechi, wè mal e kache kò li; men ensanse yo antre ladann e jwenn pinisyon.

4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

Rekonpans pou imilite avèk lakrent SENYÈ a se richès, bon repitasyon, ak lavi.

5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

Pikan ak pèlen se nan chemen a pèvès yo; sila ki veye nanm li, va rete lwen yo.

6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

Leve yon timoun nan chemen li ta dwe ale, e lè li vin gran, li p ap kite li; menm lè l granmoun, li p ap kite li.

7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

Rich yo domine sou pòv yo, e moun ki prete vin esklav a sila k ap bay prè a.

8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

Sila ki simen inikite a va rekòlte vanite; e baton kòlè li a va detwi.

9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

Sila ki bay ak men louvri va beni; paske li bay manje a malere.

10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

Mete moun k ap moke moun yo deyò, e diskisyon an prale tou; wi, konfli ak dezonore moun ap sispann.

11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

Sila ki renmen kè ki san tach e ki pale ak gras, va zanmi a wa a.

12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

Zye a SENYÈ a konsève konesans; men Li boulvèse pawòl moun malveyan yo.

13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

Parese a di: “Gen yon lyon deyò a; m ap mouri nan lari!”

14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

Bouch a fanm adiltè a se yon fòs byen fon; sila ke SENYÈ a modi va tonbe ladann.

15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

Foli mare nan kè a yon timoun; baton disiplin nan va retire sa mete lwen li.

16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

Sila ki oprime malere a pou ogmante tèt li; ni sila k ap fè kado a rich yo, va rive nan povrete.

17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

Apiye zòrèy ou pou tande pawòl a saj yo; epi aplike ou a konesans mwen.

18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

Paske sa va byen agreyab pou ou si ou kenbe yo anndan ou, pou yo toujou prè sou lèv ou.

19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

Pou konfyans ou kapab nan SENYÈ a, mwen te enstwi ou jodi a, menm ou menm nan.

20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

Èske mwen pa t ekri ou trant bèl bagay, de konsèy ak konesans yo?

21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

Pou fè ou konnen vrè pawòl verite yo, pou ou kab byen reponn sila ki te voye ou a?

22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

Pa vòlè malere a paske li pòv, ni kraze aflije nan pòtay la;

23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

paske, SENYÈ a va plede ka yo e pran lavi a sila ki vòlè yo.

24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

Pa asosye ak yon nonm ki livre a kòlè; oswa ale ak yon moun kolerik,

25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

sinon, ou va aprann mès li yo e jwenn yon pèlen pou tèt ou.

26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

Pa konte pami sila ki sèvi kon garanti yo, pami sila ki fè sekirite pou dèt yo.

27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

Si ou pa gen mwayen pou ou kab peye, poukisa ou ta kite l rale kabann nan sòti anba ou?

28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

Pa deplase ansyen bòn ke papa zansèt nou yo te mete a.

29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

Èske ou wè yon nonm byen abil nan travay li? Li va kanpe devan wa yo; li p ap oblije kanpe devan nenpòt kalite vye moun.