Príslovia 17

1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.

Qurbanliq göshlirige tolghan jédellik öydin, Bir chishlem quruq nan yep, köngül tinchliqta bolghan ewzel.

2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.

Xizmetkar chéwer bolsa, xojisining nomusta qoyghuchi oghlini bashqurar; Kelgüside u xojining oghli qatarida turup uning mirasni teqsim qilar.

3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.

Sapal qazan kümüshni tawlar, chanaq altunni tawlar, Biraq ademning qelbini Perwerdigar sinar.

4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.

Qebih kishi yaman sözlerge ishiner; Yalghanchi pitnichilerning sözige qulaq salar.

5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.

Miskinlerni mesxire qilghuchi, özini Yaratquchini haqaretligüchidur; Bashqilarning bextsizlikidin xushal bolghan kishi jazasiz qalmas.

6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.

Qérilarning newriliri ularning tajidur; Perzentlerning pexri ularning atiliridur.

7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.

Exmeq yarishiq gep qilsa uninggha yarashmas; Mötiwer yalghan sözlise uninggha téximu yarashmas.

8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.

Para — uni bergüchining neziride ésil bir göherdur; Goya uni negila ishletse muweppeqiyetke érishidighandek.

9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.

Bashqilarning xataliqini yoputup kechürgen kishi méhir-muhebbetni közler; Kona xamanni sorighan kishi yéqin dostlarni düshmen qilar.

10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.

Aqilanige singgen bir éghiz tenbih, Exmeqqe urulghan yüz derridin ünümlüktur.

11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.

Yamanlar peqet asiyliqni közler; Uni jazalashqa rehimsiz bir elchi ewetiler.

12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.

Exmiqane ish qiliwatqan nadan kishige uchrap qalghandin köre, Baliliridin ayrilghan éyiqqa yoluqup qalghan yaxshi.

13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.

Kimki yaxshiliqqa yamanliq qilsa, Ishikidin bala-qaza néri ketmes.

14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.

Jédelning bashlinishi tosmini su élip ketken’ge oxshaydu; Shunga jédel partlashtin awwal talash-tartishtin qol üzgin.

15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.

Yamanni aqlighan, Heqqaniygha qara chaplighan, Oxshashla Perwerdigargha yirginchliktur.

16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?

Exmeqning köngli danaliqni etiwarlimisa, Qandaqmu uning qolida danaliqni sétiwalghudek puli bolsun?

17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.

[Heqiqiy] dost herdaim sanga muhebbet körsiter, [Heqiqiy] qérindash yaman kününg üchün yardemge dunyagha kelgendur.

18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.

Eqilsiz kishi qol bérip, Yéqini üchün képil bolidu.

19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.

Jédelge amraq gunahqa amraqtur; Bosughini égiz qilghan halaketni izder.

20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.

Niyiti buzulghan yaxshiliq körmes; Tilida heq-naheqni astin-üstün qilghuchi balagha yoluqar.

21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.

Bala exmeq bolsa, ata ghem-qayghugha patar; Hamaqetning atisi xushalliq körmes.

22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.

Shad köngül shipaliq doridek ten’ge dawadur; Sunuq roh-dil ademning yilikini qurutar.

23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.

Chirik adem yeng ichide parini qobul qilar; U adaletning yolini burmilar.

24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.

Danaliq yorutulghan kishining köz aldida turar; Biraq eqilsizning közi xiyalkeshlik qilip qutupta yürer.

25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.

Galwang bala atini azabgha salar; Uni tughquchiningmu derdi bolar.

26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.

Heqqaniylargha jerimane qoyushqa qet’iy bolmas; Emirlerni adaletni qollighini üchün dumbalashqa bolmas.

27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.

Bilimi bar kishi kem sözlük bolar; Yorutulghan adem qaltis éghir-bésiq bolar.

28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.

Hetta exmeqmu az sözlise dana hésablinar; Tilini tizginligen kishi danishmen sanilar.