Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Herbir dana ayal öz ailisini awat qilar; Exmeq ayal ailisini öz qoli bilen weyran qilar.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Durusluq yolida mangidighan kishi Perwerdigardin qorqar; Qingghir yolda mangghan kishi [Xudani] közge ilmas.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Exmeqning tekebbur aghzi özige tayaq bolar; Aqilanining lewliri özini qoghdar.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Ulagh bolmisa, éghil pak-pakiz turar; Biraq öküzning küchi bolghandila [sanggha] ashliq tolar.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Ishenchlik guwahchi yalghan éytmas; Saxta guwahchi yalghan gepni nepestek tinar.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Hakawurlar danaliq izdep tapalmas; Biraq yorutulghan ademge bilim élish asan’gha chüsher.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Birawning aghzida bilim yoqluqini bilip yetkende, Uningdin özüngni néri tart.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Eqil-parasetlik kishining danaliqi öz yolini oylinishtidur; Exmeqlerning eqilsizliki bolsa özlirining aldinishidur.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Exmeqler bolsa «itaetsizlik qurbanliqi»ni közge ilmaydu, Heqqaniylar arisida bolsa iltipat tépilar.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Köngüldiki derdni peqet özila kötüreler; Köngüldiki xushluqqimu bashqilar shérik bolalmas.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Yamanning öyi örülüp chüsher; Heqqaniy ademning chédiri güllinip kéter.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Adem balisigha toghridek körünidighan bir yol bar, Lékin aqiwiti halaketke baridighan yollardur.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Oyun-külke bolsa qelbtiki ghem-qayghuni yapar, Xushalliq ötüp ketkende, ghem-qayghu yenila qalar.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Toghra yoldin burulup yan’ghan adem haman öz yolidin toyar; Yaxshi adem öz ishidin qanaetliner.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Saddilar hemme gepke ishinip kéter; Lékin pem-parasetlik kishi herbir qedemni awaylap basar.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Dana adem éhtiyatchan bolup awarichiliktin néri kéter; Exmeq hakawurluq qilip, özige ishinip aldigha mangar.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Térikkek exmeqliq qilar; Neyrengwaz adem nepretke uchrar.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Saddilar exmeqliqqa warisliq qilar; Pem-parasetlikler bilimni öz taji qilar.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Yamanlar yaxshilarning aldida igiler; Qebihler heqqaniyning derwaziliri aldida [bash urar].
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Namrat kishi hetta öz yéqinighimu yaman körüner. Bayning dosti bolsa köptur.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Yéqinini pes körgen gunahkardur; Lékin miskinlerge rehim qilghan beriket tapar.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Yamanliq oylighanlar yoldin adashqanlardin emesmu? Biraq yaxshiliq oylighanlar rehim-shepqet, heqiqet-sadiqliqqa muyesser bolar.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Hemme méhnettin payda chiqar; Biraq quruq paranglar ademni mohtajliqta qaldurar.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Aqilaniler üchün bayliqlar bir tajdur; Exmeqlerning nadanliqidin peqet yene shu nadanliqla chiqar.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Heqqaniy guwahliq bergüchi kishilerning hayatini qutquzar; Yalghan-yawidaq sözleydighan [guwahchi] yalghan gepni nepestek tinar.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Perwerdigardin qorqidighanning küchlük yölenchüki bar, Uning balilirimu himayige ige bolar.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Perwerdigardin qorqush hayatning buliqidur; U kishini ejellik tuzaqlardin qutquzar.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Padishahning shan-sheripi puqrasining köplikidindur; Puqrasining kemliki emirning halakitidur.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Éghir-bésiq kishi intayin aqil kishidur; Chéchilghaq exmeqliqni ulughlar.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Xatirjem köngül tenning saqliqidur; Hesret chékish bolsa söngeklerni chiritar.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Miskinni bozek qilghuchi — Perwerdigargha haqaret qilghuchidur; Hajetmenlerge shapaet qilish Uni hörmetligenliktur.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Yaman öz yamanliqi ichide yiqitilar; Heqqaniy adem hetta sekratta yatqandimu xatirjem bolar.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Yorutulghan kishining könglide danaliq yatar; Biraq exmeqning könglidikisi ashkara bolmay qalmas.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Heqqaniyet herqaysi elni yuqiri kötürer; Gunah herqandaq milletni nomusqa qaldurar.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Padishahning iltipati eqilliq xizmetkarning béshigha chüsher; Biraq uning ghezipi nomusta qaldurghuchi uyatsiz xizmetkarining béshigha chüsher.
