Matouš 15
1 A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákonníci a farizeové, řkouce:
ここにパリサイ人・學者ら、エルサレムより來りてイエスに言ふ、
2 Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
『なにゆゑ汝の弟子は、古への人の言傳を犯すか、食事のときに手を洗はぬなり』
3 A on odpovídaje, řekl jim: Proč i vy přestupujete přikázaní Boží pro ustanovení svá?
答へて言ひ給ふ『なにゆゑ汝らは、また汝らの言傳によりて神の誡命を犯すか。
4 Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
即ち神は「父 母を敬へ」と言ひ「父または母を罵る者は必ず殺さるべし」と言ひたまへり。
5 Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar jest to, čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo. A neuctil by otce svého neb mateře své.
然るに汝らは「誰にても父または母に對ひて、我が負ふ所のものは供物となりたりと言はば、
6 I zlehčili jste přikázaní Boží pro své ustanovení.
父または母を敬ふに及ばず」と言ふ。斯くその言傳によりて神の言を空しうす。
7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
僞善者よ、宜なる哉、イザヤは汝らに就きて能く預言せり。曰く、
8 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými, a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
「この民は口唇にて我を敬ふ、されど其の心は我に遠ざかる。
9 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení přikázaní lidských.
ただ徒らに我を拜む。人の訓誡を教とし教へて」』
10 A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
かくて群衆を呼び寄せて言ひたまふ『聽きて悟れ。
11 Ne to, což vchází v ústa, poškvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poškvrňuje člověka.
口に入るものは人を汚さず、されど口より出づるものは、これ人を汚すなり』
12 Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
ここに弟子たち御許に來りていふ『御言をききてパリサイ人の躓きたるを知り給ふか』
13 A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj ten nebeský, vykořeněno bude.
答へて言ひ給ふ『わが天の父の植ゑ給はぬものは、みな拔かれん。
14 Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých. Povede-liť pak slepý slepého, oba v jámu upadnou.
彼らを捨ておけ、盲人を手引する盲人なり、盲人もし盲人を手引せば、二人とも穴に落ちん』
15 I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
ペテロ答へて言ふ『その譬を我らに解き給へ』
16 Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
イエス言ひ給ふ『なんぢらも今なほ悟りなきか。
17 Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde, a vypouští se ven?
凡て口に入るものは腹にゆき、遂に厠に棄てらるる事を悟らぬか。
18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poškvrňují člověka.
されど口より出づるものは心より出づ、これ人を汚すものなり。
19 Z srdce zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
それ心より惡しき念いづ、すなはち殺人・姦淫・淫行・竊盜・僞證・誹謗、
20 Tyť jsou věci poškvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť nepoškvrňuje člověka.
これらは人を汚すものなり、されど洗はぬ手にて食する事は人を汚さず』
21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
イエスここを去りてツロとシドンとの地方に往き給ふ。
22 A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala, řkuci jemu: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
視よ、カナンの女その邊より出できたり、叫びて『主よ、ダビデの子よ、我を憫み給へ、わが娘、惡鬼につかれて甚く苦しむ』と言ふ。
23 On pak neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Odbuď ji, neboť volá za námi.
されどイエス一言も答へ給はず。弟子たち來り請ひて言ふ『女を歸したまへ、我らの後より叫ぶなり』
24 On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
答へて言ひたまふ『我はイスラエルの家の失せたる羊のほかに遣されず』
25 Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
女きたり拜して言ふ『主よ、我を助けたまへ』
26 On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
答へて言ひたまふ『子供のパンをとりて小狗に投げ與ふるは善からず』
27 A ona řekla: Takť jest, Pane. A však štěňátka jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
女いふ『然り、主よ、小狗も主人の食卓よりおつる食屑を食ふなり』
28 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
ここにイエス答へて言ひたまふ『をんなよ、汝の信仰は大なるかな、願のごとく汝になれ』娘この時より癒えたり。
29 A odšed odtud Ježíš, šel k moři Galilejskému, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
イエス此處を去り、ガリラヤの海邊にいたり、而して山に登り、そこに坐し給ふ。
30 I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on je uzdravoval,
大なる群衆、跛者・不具・盲人・唖者および他の多くの者を連れ來りて、イエスの足下に置きたれば、醫し給へり。
31 Tak že se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
群衆は、唖者の物いひ、不具の癒え、跛者の歩み、盲人の見えたるを見て之を怪しみ、イスラエルの神を崇めたり。
32 Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu. Nebo již tři dni trvají se mnou, a nemají, co by jedli; a propustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
イエス弟子たちを召して言ひ給ふ『われ此の群衆をあはれむ、既に三日われと偕にをりて食ふべき物なし。飢ゑたるままにて歸らしむるを好まず、恐らくは途にて疲れ果てん』
33 I řkou mu učedlníci jeho: Kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
弟子たち言ふ『この寂しき地にて、斯く大なる群衆を飽かしむべき多くのパンを、何處より得べき』
34 I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm, a málo rybiček.
イエス言ひ給ふ『パン幾つあるか』彼らいふ『七つ、また小き魚すこしあり』
35 I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
イエス群衆に命じて地に坐せしめ、
36 A vzav těch sedm chlebů a ty ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, učedlníci pak zástupu.
七つのパンと魚とを取り、謝して之をさき弟子たちに與へ給へば、弟子たちこれを群衆に與ふ。
37 I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
凡ての人くらひて飽き、裂きたる餘を拾ひしに、七つの籃に滿ちたり。
38 Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů, kromě žen a dětí.
食ひし者は、女と子供とを除きて四千 人なりき。
39 A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.
イエス群衆をかへし、舟に乘りてマガダンの地方に往き給へり。
