Matouš 12
1 V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
Cawh Jesu taw Sabath nyn awh lo awhkawng cet hy. A hubatkhqi ing amik phoen cawi nawh caangvui ce dy unawh ai uhy.
2 Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
Farasikhqi ing ami huh awh, a venawh “Toek lah, Sabath nyn awh sai aham amak ciim ce na hubatkhqi ing sai uhy,” tina uhy.
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Cehlai, a mingmih a venawh, “David ing a pyikhqi mi amik phoen a cawih awhkaw ik-oeih ami sai ce namik noet khawi nu?
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
Anih ing Khawsa ipkhui na lut nawh, khawsoeihkhqi doeng ing ami ai khawi phaihpi ce, amah ingkaw a pyikhqi ing a mami ai hly kawi phaihpi ami ai ce?
5 Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
Sabath nyn awh tempul khuiawh khawsoeihkhqi ing Sabath am zeih hlai uhy, coet akap kaana ami awm ce, anaa cabu khuiawh am nami noet khawi nawh nu?
6 Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
Ka nik kqawn peek khqi bawkim anglakawh ak bau khqoet ce vawh awm hy.
7 Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
Bulnaak anglakawh qeennaak ni ka ngaih,' ti ak awi ve naming zaaksim mantaw, ak awm moel moel ak thlang ce am thawlh sak hlai voei uk ti.
8 Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
Kawtih thlanghqing Capa taw Sabath Bawi na awm hy,” tinak khqi hy.
9 A odšed odtud, přišel do školy jejich.
Ce a hyn ce cehta nawh, a mingmih a Sinakawk khuina ce cet hy,
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
cawh kut ak kheem thlang pynoet ce ana awm hy. Jesu ce thawlh amik puk thainaak aham, “Sabath nyn awh thlak tlo qoei sak ve ak caih nu?” tinawh doet uhy.
11 On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
A mingmih venawh, “Nangmih ak khuiawh thlang pynoet ing tuu pynoet ta mai lah seh, cawhkaw a tuu ce Sabath nyn awh lawkkhqawng na ang tlaak mantaw am na mik dawk hly aw?
12 A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
Cawhtaw thlanghqing ve tuu anglakawh izah nu a phu a awm khqoet! Cedawngawh Sabath nyn awh ik-oeih leek sai ve thym hy,” tina hy.
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
Cawhkaw thlang venawh, “Na baan ce zyng lah,” tina hy. Anih ing a baan ce a zyng awh a kut ce akut langben amyihna leek pahoei hy.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Cehlai Farasikhqi taw cawn unawh ikawmyihna nu amah ve ni him naak thai lah voei, tinawh doet qu uhy.
15 A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
Jesu ing ce ce a sim dym a dawngawh, ce a hyn ce cehta hy. Thlang kqeng khawzah ing ahu awh bat uhy, anih ing cekkhqi a tlawhnaakkhqi boeih ce qoei sak hy,
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
anih a u nu tice a mamik kqawnnaak aham yn khqi hy.
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
Tawngha Isaiah ing anak kqawn awi ce a cupnaak thai aham vemyihna awm hy:
18 Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
Ve ve ka tyihzoeih thlak tyh, lungna nawh ka ym soeih ni; kang Myihla ce ak khan awh ta kawng nyngsaw, anih ing thymnaak ram tawm awh kqawn kaw.
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
Anih taw am tlaai kawmsaw khy awm am khy kaw; lam awh anih ak awi ce u ingawm am za kaw.
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
Anih ing thymnaak ing a noeng hlandy, paipoeng akawng ak pleep ce ap kqai poet kawmsaw, thut awhkaw maikhu awm am thi zip kaw.
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
Ang ming awh qam tawm thlang ing ngaih-unaak ta kawm uh, a ti ceni.
22 Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
Cawh ak kawk khuiawh qaai be nawh mik ak hyp awi awm ak myh thlang pynoet ce, a venawh law pyi uhy, Jesu ing anih ce qoei sak nawh awi awm a pau thai pahoei coengawh amik awm dang pe pahoei hy.
23 I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
Cawhkaw ak awm thlang kqeng ce a ming ngaih kyi nawh, “Ve ak thlang ve David a capa hy voei nu?” ti uhy.
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
Cehlai Farasikhqi ing ce ak awi a ming zaak awh, “Ve ak thlang ing ve qaai boei Belzabub ak caming ni qaaikhqi a hqek,” tina uhy.
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
A mingmih ak kawpoek ce Jesu ing sim nawh a mingmih a venawh, “Kawmih a qam awm ak khuiawh a ming phekbo qu awhtaw am dyi thai hy.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
Setan ing Setan ce a hqek mantaw, amah ingkaw amah qaal qu nawn kawm nih saw ikawpna a qam ang dyih thai kaw?
27 A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Kai ing Belzabub ak caming qaaikhqi ka hqek awhtaw, namik thlangkhqi ing u ak caming nu qaaikhqi ami hqek lawt?
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
Kai ing Khawsa Myihla ing qaaikhqi ce ka hqek awhtaw Khawsa qam taw nangmih ak khan awh pha hawh hy.
29 Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
Ikawmyihna thlang ing ip takung thak awm soeih ce a pin hlan awh a im ce muk penawh a ik-oeihkhqi ce a lawh naak peek thai kaw? A pin coengawh man a im ce a muk peek thai kaw.
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
Kai ama nik bawng taw kai anik qaalnaak thlang na awm nawh, kai ama nik cawipyi taw ak thehkung na awm hy.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
Cedawngawh ka nik kqawn peek khqi, thawlhnaak soepkep ingkaw Khawsa ak kqawnseet thlangkhqik khan awh qeenkhaw ngainaak awm kaw, cehlai Ciim Myihla ak kqawnseet thlang ak khan awh qeenkhaw ngainaak am awm kaw.
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím. (aiōn g165)
U awm thlanghqing Capa ak kqawnseet taw qeenkhaw ngai na awm hlai moe, Ciim Myihla ak kqawnseet taw tuh awm, ak law hly kawi a tym awh awm qeenkhaw ngainaak am awm kaw. (aiōn g165)
33 Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
”Thing ak leek awhkawng thaih leek qah nawh, thing ak che awhkawng thaih che qah lawt hy, ak thaih awhkawng thing ce sim uhy.
34 Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
Nangmih khqui a cadilkhqi, nangmih thlak chekhqi ing ikawmyihna ik-oeih leek namik kqawnnaak qoe kaw? Kawlung ak khui awhkaw ak awm ik-oeih ceni nim kha ingawm ak kqawn.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
Thlak leek ing a ik-oeih leek ak khui awhkawng a ik-oeih leek ce hawlaw nawh, thlak che ing a ik-oeih che ak khui awhkawng ik-oeih amak leek ce hawlaw lawt hy.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
Cehlai ka nik kqawn peek khqi, thlangkhqi ing awi ak poek ceet kaana amik kqawnnaak awh ce awidengnaak nyn awh kqawn caih sak tlaih na awm kaw.
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
Nak awi ak caming cang kawm tiksaw nak awi ak caming dawk kawp ti,” tinak khqi hy.
38 Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Cekcoengawh Farasikhqi ingkaw anaa awi ak qeekungkhqi ing a venawh, “Cawngpyikung, nang ak kawpoek kyi ik-oeih sai huh aham,” tina uhy.
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
Cehlai a mingmih a venawh, “Thlak leek am ingkaw samphaih cadilkhqi ingtaw kawpoek kyi hatnaakkhqi ce thoeh uhy! Tawngha Jonah ak kawpoek kyi hatnaak am taw ak chang hatnaak peek na am awm kaw.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
Kawtih Jonah taw ngak bau ak phoen khuiawh hyp thym ingkaw than thum awm hy, cemih lawtna thlanghqing Capa awm dek khuiawh awm lawt kaw.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
Nenivi khaw awhkaw thlangkhqi ce vawhkaw cadilkhqi mi awidengnaak khawnyn awh dyi haih kawm usaw cekkhqi ing dawk sak kawm uh; kawtih cekkhqi taw Jonah ak awih kqawnnaak awh zut uhy, ngai lah uh, Jonah anglakawh ak bau khqoet ce vawh awm hy.
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
Khan ben nakaw Sangpahrang nu ce ve canukhqi mi awidengnaak nyn awh dyi haih kawm usaw anih ing vekkhqi ve dawk sak khqi kaw; kawtih anih taw Solomon a cyihnaak awi ak ngai na khawmdek a dytnaak nakawng law hy; ngai lah uh, Solomon anglakawh ak bau khqoet ce vawh awm hy.
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
“Thlang ak kawk khui awhkawng qaih che ce ak cawn coengawh, tui ama awmnaak hunkhqi na cet nawh dymnaak ce sui hy, cehlai am hu hy.
44 Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
Cedawngawh vemyihna tihy, 'ka cehtaak im na hlat tlaih vang nyng,' ti hy. Ang hlat tlaih awh im ak caihping ak hoeng ce hu hy.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
Amah anglakawh ak che khqoet qaaikhqi ce kun pyi nawh, cawh awm uhy. Cawhtaw ce ak thlang ce ak cyk awh kawng lak awh nauh khqoet hy. Cemyihna vawhkaw thlak che cadilkhqi venawh awm lawt kaw,” tinak khqi hy.
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
Jesu ing thlang kqeng a venawh awi ak kqawn huiawh a nu ingkaw a koeinaakhqi ce a venawh awi kqawn aham a leng na dyi uhy.
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
Thlang pynoet ing a venawh, “Na nu ingkaw na koeinaakhqi ing na venawh awi kqawn aham a leng na dyi uhy,” tina hy.
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
Cehlai awi ak kqawn peekkung a venawh, “Ka nu ingkaw ka koeinaakhqi ce ukhqi nu? tina hy.
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
A hubatkhqi ce a kut ing khi nawh, “Vekkhqi ve ka nu ingkaw ka koeinaakhqi hawh ni!
50 Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
U awm khawk khan awhkaw ka Pa ak kawngaih ak sai boeih taw ka koeinaakhqi ingkaw ka nu na awm hy,” tina hy.
