Lukáš 22
1 Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.
Avili paše e Pasha savi sas prvo đes katar o prazniko e bi kvascošće mangrengo.
2 I hledali přední kněží a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.
E šorvale rašaja thaj e sikavne e Mojsiješće zakonestar rodenas sar te mudaren e Isuse. Ali daranas katar o them.
3 Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.
Askal o beng dijas ando Juda andar o gav Iskariot, jek katar e dešuduj e Isusešće apostolurja.
4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.
Vo đelo thaj dogovorisajlo e šorvale rašajenca thaj e Hramske stražarenca sar te predail lenđe e Isuses.
5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
A von, kana ašundine, raduisajle thaj obećisardine kaj dena les love.
6 I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
O Juda pristanisardas thaj katar askal počnisardas te rodel lačhi vrjama te izdail e Isuses lenđe, a te na dićhel o them.
7 Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.
Kana avilo o prvo đes katar o prazniko e bikvascošće mangrengo, ande savo trubujasas te žrtvuilpe o bakhro palo prazniko e pasha.
8 I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
O Isus bičhalda e Petre thaj e Jovano thaj phendas lenđe: “Hajde džan thaj pripremin amenđe te has e pasha.”
9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
A e učenikurja phučline les: “Kaj kames te pripremis lat?”
10 On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
A vo phenda lenđe: “Ake, čim den ando gav malavela tumen o manuš savo inđarel paj ando bokali. Teljaren pale leste ando ćher savo vo del
11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?
thaj roden e domaćine ande godova ćher thaj phenen lešće: ‘O sikavno phučel ande savi soba šaj hal e pashalno večera pire učenikonenca?’
12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
Vo sikavela tumenđe e bari soba po sprato. Okote pripremin.”
13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
E učenikurja đele ando gav thaj arakhline sa sar o Isus phendas lenđe thaj okote pripremisardine e pashalno večera.
14 A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Kana avili e vrjama pale večera, o Isus lija than pale sinija e apostolenca.
15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.
Askal phendas lenđe: “Saste ilesa čeznisardem te hava tumenca akaja pashalno večera majsigo nego so aven mungre muke.
16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Kaj phenav tumenđe, či majbut hava e pashalno večera dok či pherdol laći svrha ande Devlesko carstvo.”
17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Lijas o tahtaj e molava, zahvalisardas e Devlešće thaj phendas: “Len thaj razdelin maškar tumende.
18 Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
Kaj, phenav tumenđe: či majbut pijava mol sa dži ke okova đes kana pijava tumenca nevi mol ando carstvo mungre Dadesko.”
19 A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Askal o Isus lija o mangro, zahvalisardas e Devlešće pale leste, phagla les thaj dija pire učenikonenđe thaj phenda: “Akava si mungro telo savo delpe pale tumende. Akava ćeren manđe po spomen.”
20 Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
Gajda lija vo o tahtaj posle e večera thaj phendas: “Akava tahtaj si nevo Savez ande mungro rat, savo čhordol pale tumende.”
21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.
“Ali ake, mungro izdajniko bešel manca pale sinija.
22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Me o Čhavo e Manušesko, moraš te merav sar si odredime, ali jao okolešće savo izdaila man!”
23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
A e učenikurja pe godova počnisardine te phučenpe ko maškar lende šaj avilosas godova.
24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.
Askal e učenikurja počnisardine te prepirinpe maškar pende ko si lendar majbaro.
25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
A o Isus phendas lenđe: “E carurja akale themešće gospodarin pe pire thema thaj okola saven si vlast pe thema kamen te o them phenel pale lende kaj si lačhe.
26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.
Ali tumen na ćeren gajda! Naprotiv, okova savo si majbaro maškar tumende, neka avel majcikno, a o vođa sago kova kaj služil.
27 Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Kaj ko si majbaro? Okova savo bešel pale sinija ili okova savo služil les? Dali naj okova savo si pale sinija? A me ake služiv maškar tumende.
28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
Ačhiline manđe verne ande mungre kušnje.
29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
Zato dav tumen ando naslestvo e carosko čast kaj man dija lat mungro Dad
30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
te han thaj te pijen pale mungri sinija ande mungro Carstvo thaj te bešen pe prestolja te sudin e dešuduj plemenurja e Izraelošće.”
31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.
A o Isus phenda: “Simone! Simone! Ake o Sotona rodel katar o Del te probil tumaro paćipe ande mande. Zato rešetila tumen sago o điv kroz o sito.
32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
Ali me molisajlem pale tute te ćiro paćipe ande mande ačhel. A kana palem boldeja tu mande, učvrsti ćire phralen.”
33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
O Petar phendas lešće: “Gospode, spremno sem tusa te džav vi ande tamnica vi ando smrto.”
34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.
A o Isus phendas lešće: “Phenav tuće Petre, ađes ni o bašno či oglasila pes a tu trin drom hohaveja kaj či pindžares man.”
35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Thaj phendas: “Kana bičhaldem tumen po drom bi lovengo, bi trastako thaj bi sandalengo, dali falilas tumenđe vareso?” A von phendine: “Khanči či falilas amenđe.”
36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.
Ali akana phendas lenđe: “Kas si love, neka lel len pesa! Isto gajda vi e trasta! A kas naj mačo, neka bićinel pire gada thaj nek ćinel pešće mačo.
37 Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.
Kaj phenav tumenđe, moraš te pherdol pe mande okova so si ramome ando Sveto lil: ‘Ubrojime si maškar e zločincurja’, kaj sa so e prorokurja ramosardine pale mande pherdolape.”
38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Von phendine lešće: “Gospode, ake akate si amen duj mačurja!” A o Isus phendas lenđe: “Dosta si!”
39 A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Askal inkljisto okotar thaj po običaj uputisajlo pe maslinsko gora. Pale leste teljardine vi lešće učenikurja.
40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Kana areslo okote phendas lenđe: “Molin tume te na peren ande kušnja!”
41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Pale godova đelo majdur lendar kozom šaj čhudelpe o bar thaj pelo pe pire koča thaj molisajlo:
42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
“Dade! Ako kames, le mandar akava tahtaj patnje. Ali na te avel mungri nego ćiri volja!”
43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
A askal sikadilo lešće o anđeo andar o nebo te ohrabril les.
44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
A o Isus sa majzurale molilaspe, ande smrtno muka, a o znojo pe leste postanisardas sago kapljice e ratešće save perenas pe phuv.
45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Uštilo katar e molitva, boldape ke učenikurja thaj arakhlalen sar soven, iscrpime katar e žalost.
46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Pa phendas lenđe: “Sostar soven? Ušten! Molin tumen te na peren ande kušnje!”
47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Dok o Isus još ćerelas svato, avilo o them thaj angle lende o Juda jek katar e dešuduj učenikurja. Vo avilo paše ko Isus thaj kamla te čumidel les.
48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.
A o Isus phendas lešće: “Juda, zar e poljupceja kames te izdais man, e Manušešće Čhave?”
49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
A kana e ostale učenikurja dikhline so si, phučline: “Gospode, te napadnis len e mačesa?”
50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
A jek lendar zamahnisardas e mačosa pe šorvale rašajesko sluga thaj čhindas lesko desno kan.
51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.
A o Isus phendas: “Mućen len te ćeren godova! Na oduprin tumen majbut!” Askal čhutas o vas pe lesko kan thaj sastarda les.
52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.
Askal o Isus phenda e manušenđe save aviline te astaren les, e šorvale rašajenđe, e hramske stražarenđe thaj e židovske starešinenđe: “Sago po pobunjeniko aviline pe mande e mačonenca thaj e rovljenca!
53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.
Sostar či astardine man ando Hramo? Svako đes semas okote tumenca. Ali akava si tumaro časo thaj vladil e tama.”
54 I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Astardine e Isuse thaj inđardine les ando ćher e šorvale rašajesko. A o Petar dadural džalas pale lete.
55 A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
A e stražarja maškare ande avlija astardine jag thaj bešline okolo late. A o Petar bešlo maškar lende.
56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
Varesavi sluškinja dikhla les kaj bešel paše jag, oštro dikhla pe leste thaj phendas: “Vi akava sas e lesa!”
57 On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
A o Petar hohadas: “Manušnjije pa me či pindžarav les.”
58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Nedugo pale godova još vareko lija les sama thaj phendas: “Vi tu san jek lendar!” A o Petar phendas: “Naj sem, manušeja!”
59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.
Kana nakhlo varekaj katar jek sato, vareko aver odlučno phenda: “Vi akava sas čačes lesa! Pa Galilejco si!”
60 I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
A o Petar phendas: “Manušeja, či džanav so phenes!” Isto časo dok još motholas, oglasisajlo o bašno.
61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Askal o Gospod boldape thaj dikhlas po Petar, a o Petar dijape gođi ke alava e Gosodešće, save phendas lešće: “Phenav tuće još akaja rjat majsigo nego so o bašno ašundol, trin drom hohaveja kaj či pindžares man.”
62 I vyšed ven Petr, plakal hořce.
O Petar inkljisto andar e avlija thaj zurales rujas.
63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
A e čuvarja počnisardine te maren e Isuse thaj te maren muj lestar
64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
Učhardine lešće jakha thaj phenenas lešće: “Prorokuisar ko dijatu dab!”
65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
Thaj but aver podrugljive alava phenenas lešće.
66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákonníci, a vedli ho do rady své,
A kana svanosardas o đes, ćidape o starešinstvo e themesko, e šorvale rašaja thaj e sikavne e Mojsiješće zakonestar thaj andine e Isuse anglo baro židovsko veće.
67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
Von phendine lešće: “Ako san tu o Hristo, phen amenđe godova!” A o Isus phendas lenđe: “Ako phenav tumenđe, či paćana manđe.
68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.
Ako phučav tumen dali sem me o Hristo, či odgovorina manđe.
69 Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Ali katar akana me, o Čhavo e Manušesko, bešava po počasno than pašo svemogućo Del.”
70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.
Pe godova savora phendine: “Tu dakle tvrdis kaj san o Čhavo e Devlesko!” Vo phendas lenđe: “Tumen korkoro pravo phenen! Me sem!”
71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Pe godova von phendine: “Či trubul amen majbut dokaz. Korkoro ašundam andar lesko muj!”
