< Lukáš 21 >
1 A pohleděv, uzřel bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla tam dva šarty.
3 I řekl: V pravdě pravím vám, že vdova tato chudá více než všickni uvrhla.
4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i okrasami ozdoben byl, řekl:
6 Nač se to díváte? Přijdouť dnové, v nichž nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prvé býti, ale ne i hned konec.
10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vládařům pro jméno mé.
13 A toť se vám díti bude na svědectví.
14 Protož složtež to v srdcích svých, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréž nebudou moci odolati, ani proti ní ostáti všickni protivníci vaši.
16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratří, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
17 A budete v nenávisti u všech pro jméno mé.
18 Ale ani vlas s hlavy vaší nikoli nezahyne.
19 V trpělivosti své vládněte dušemi svými.
20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tehdy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
21 Tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo u prostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv nad lidem tímto.
24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
25 I budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi ssoužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
26 Tak že zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav svých, proto že se přibližuje vykoupení vaše.
29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest již léto.
31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží.
32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se všecko stane.
33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížená srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by vás ten den.
35 Nebo jako osídlo přijde na všecky, kteříž přebývají na tváři vší země.
36 Protož bděte, všelikého času modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
