Lukáš 21
1 A pohleděv, uzřel bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
Respiciens autem vidit eos, qui mittebant munera sua in gazophylacium, divites.
2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla tam dva šarty.
Vidit autem et quandam viduam pauperculam mittentem æra minuta duo.
3 I řekl: V pravdě pravím vám, že vdova tato chudá více než všickni uvrhla.
Et dixit: Vere dico vobis, quia vidua hæc pauper, plus quam omnes misit.
4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
Nam omnes hi ex abundanti sibi miserunt in munera Dei: hæc autem ex eo, quod deest illi, omnem victum suum, quem habuit, misit.
5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i okrasami ozdoben byl, řekl:
Et quibusdam dicentibus de templo quod bonis lapidibus, et donis ornatum esset, dixit:
6 Nač se to díváte? Přijdouť dnové, v nichž nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
Hæc, quæ videtis, venient dies, in quibus non relinquetur lapis super lapidem, qui non destruatur.
7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
Interrogaverunt autem illum, dicentes: Præceptor, quando hæc erunt, et quod signum cum fieri incipient?
8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
Qui dixit: Videte ne seducamini: multi enim venient in nomine meo, dicentes quia ego sum: et tempus appropinquavit: nolite ergo ire post eos.
9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prvé býti, ale ne i hned konec.
Cum autem audieritis prælia, et seditiones, nolite terreri: oportet primum hæc fieri, sed nondum statim finis.
10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
Tunc dicebat illis: Surget gens contra gentem, et regnum adversus regnum.
11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
Et terræmotus magni erunt per loca, et pestilentiæ, et fames, terroresque de cælo, et signa magna erunt.
12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vládařům pro jméno mé.
Sed ante hæc omnia iniicient vobis manus suas, et persequentur tradentes in synagogas, et custodias, trahentes ad reges, et præsides propter nomen meum:
13 A toť se vám díti bude na svědectví.
continget autem vobis in testimonium.
14 Protož složtež to v srdcích svých, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
Ponite ergo in cordibus vestris non præmeditari quemadmodum respondeatis.
15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréž nebudou moci odolati, ani proti ní ostáti všickni protivníci vaši.
ego enim dabo vobis os, et sapientiam, cui non poterunt resistere, et contradicere omnes adversarii vestri.
16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratří, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
Trademini autem a parentibus, et fratribus, et cognatis, et amicis, et morte afficient ex vobis:
17 A budete v nenávisti u všech pro jméno mé.
et eritis odio omnibus propter nomen meum:
18 Ale ani vlas s hlavy vaší nikoli nezahyne.
et capillus de capite vestro non peribit.
19 V trpělivosti své vládněte dušemi svými.
In patientia vestra possidebitis animas vestras.
20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tehdy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
Cum autem videritis circumdari ab exercitu Ierusalem, tunc scitote quia appropinquavit desolatio eius:
21 Tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo u prostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
tunc qui in Iudæa sunt, fugiant ad montes: et qui in medio eius, discedant: et qui in regionibus, non intrent in eam.
22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
quia dies ultionis hi sunt, ut impleantur omnia, quæ scripta sunt.
23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv nad lidem tímto.
Væ autem prægnantibus, et nutrientibus in illis diebus. erit enim pressura magna super terram, et ira populo huic.
24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
Et cadent in ore gladii: et captivi ducentur in omnes Gentes. et Ierusalem calcabitur a Gentibus: donec impleantur tempora nationum.
25 I budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi ssoužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
Et erunt signa in sole, et luna, et stellis, et in terris pressura Gentium præ confusione sonitus maris, et fluctuum:
26 Tak že zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
arescentibus hominibus præ timore, et expectatione, quæ supervenient universo orbi: nam virtutes cælorum movebuntur:
27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
et tunc videbunt filium hominis venientem in nube cum potestate magna, et maiestate.
28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav svých, proto že se přibližuje vykoupení vaše.
His autem fieri incipientibus, respicite, et levate capita vestra: quoniam appropinquat redemptio vestra.
29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
Et dixit illis similitudinem: Videte ficulneam, et omnes arbores:
30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest již léto.
cum producunt iam ex se fructum, scitis quoniam prope est æstas.
31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží.
Ita et vos cum videritis hæc fieri, scitote quoniam prope est regnum Dei.
32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se všecko stane.
Amen dico vobis, quia non præteribit generatio hæc, donec omnia fiant.
33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
Cælum, et terra transibunt: verba autem mea non transibunt.
34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížená srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by vás ten den.
Attendite autem vobis, ne forte graventur corda vestra in crapula, et ebrietate, et curis huius vitæ: et superveniat in vos repentina dies illa:
35 Nebo jako osídlo přijde na všecky, kteříž přebývají na tváři vší země.
tamquam laqueus enim superveniet in omnes, qui sedent super faciem omnis terræ.
36 Protož bděte, všelikého času modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
Vigilate itaque, omni tempore orantes, ut digni habeamini fugere ista omnia, quæ futura sunt, et stare ante Filium hominis.
37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
Erat autem diebus docens in templo: noctibus vero exiens, morabatur in monte, qui vocatur Oliveti.
38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
Et omnis populus manicabat ad eum in templo audire eum.
