< Lukáš 19 >

1 A všed, bral se přes Jericho.
Jesu abe njili ni ku hita mukati ka Jeriko.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
Imi, kubena mukwame aba ku sumpwa Zakia. A bali mukulwana ku balihisi mi a baku fumite.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
A ba kulika ku bona kuti kanti Jesu njeni, kono kana aba kuwola kubona kwi shila lye chikwata, bakeñi cha kuti abali mufwihi.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; nebo tudy měl jíti.
Mi cha tilila ku busu bwa bantu ni kukantanta kwi isamu lya sikomore kuti amubone, kakuti Jesu kwa bakuhitila.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
Mi Jesu ha sika hecho chibaka, cha lola kwiwulu mi cha muwambila kuti, “Zakia, suke hansi kakuhwela, mukuti sunu ni kekala kwi nzubo ya ko.”
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
Cha suka kapili, kwi za hansi mi chamutambula na tabite.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
Mi bantu haba bona vulyo, chi ba bilela, chiba wamba, “Cha yenda kukupotela mukwame wina chibi.”
8 Stoje pak Zacheus, řekl Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Zakia cha zimana mi cha wamba kwe Ireeza kuti, “Bone, Ireeza, ni bahi imbali yimwi ye ntuntu yangu kubanjebwe, mi heba kwina yenke uni bachengeleli ni chimwi, ka nimu bozekeze zone.”
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.
Jesu cha wamba kwali, “Sunu i puluso yeza mwi nzubo yako, kakuti nawe u mwana wa Abrahama.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
Mukuti Mwana a Muntu a ba kezi ku gana ni ku haza bantu ba zobete.”
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, proto že byl blízko od Jeruzaléma, a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
Mi haba zuwa izo zintu, cha zwila habusu ku wamba mi na wamba che nguli, kakuti cha bena hafwihi ni Jerusalema, mi baba kuhupula kuti mubuso we Ireeza chiu bena hafwihi ni kwiza.
12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království, a zase se navrátil.
Cha wamba, “Zumwi kuluzubo lwa busimwine cha yenda kule mwi nkanda kukali wanina mubuso ni ku kabola.”
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
Cha sumpa i kumi lya bahikana ba kwe, cha baha ikumi lye pondo lya masheleni, mi cha wamba ku bali kuti, “Mu pange mu ku wuza ku lindila chi naka bola.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
“Kono ba mushobo wakwe chi ba mutoya mi chi ba tumina chikwata chabazimanini mwisule lyakwe, mi ni ba wamba kuti, “Kese tu siye uzu muntu kuti atu yendise.”
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, že rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
Chi zapangahala haka bola hape, ha mana kuka wana mubuso, cha laela bahikana abo baba hewa masheleni kuti basumpwe kwali, kuti eze ezibe kuti kanti nji bukai ibaba wani yahewulu ha baba ku wuza.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
We ntanzi cheza kwali, na wamba kuti, “Ireeza, ha masheleni ako ni ba pangi ikumwi lya masheleni hewulu,
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
Yo zwa kuluzubo lwa busimwine cha wamba kwali kuti, “Wa tenda hande, u mu hikana yo shiyeme. Mukuti uba sepahali kuzintu zi nini, ko be imu yendisi hewulu lyekumi lya mileneni.”
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
Mi wa bubeli cheza, na wamba kuti, Ma masheleni ako, Ireeza, aa panga i yanza lya masheleni hewulu.
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
“Yo zwa haluzubo lwa busimwine cha wamba kwali kuti, ko yendise i yanza lye mileneñi.”
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
Hape zumwi cheza, na wamba kuti, “Ireeza, masheleni ako aa, ni baabikite mwi njiila,
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
kakuti ni ba ku tiite, mukuti u muntu yo bambamite. U hinda mosana uba biki, mi u sinza mosana u ba byali.”
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
Wa luzubo lya busimwine cha wamba kwali kuti, “kachi wambo chako ka ni ku atule, iwe muhikana mubi. U bezi kuti ime ni muntu yo bambamite, ni hinda ha ni sana ni ba biki, mi ni sinza mu ni sana ni babyali.
23 I proč jsi tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s užitky.
Mi chinzi ho sana u ba biki masheleni angu mwi banka, kuti ime chi na kabola, nize ni ahinde ni chimwi hewulu?”
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Wa luzubo lwa busimwine cha wamba ku bose baba zimene, “Mu hinde masheleni ena kwali, mi mumu he ikumi lya masheleni,”
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
Chi ba wamba kwali kuti, Ireeza, wina kale i kumi lya masheleni.
26 Jistě pravím vám: Že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
Ni wamba kwenu, muntu yese wina u swanezi kuhewa zingi, kono kwa kwe ya seena, niheba chi na cha kwete ka chi hindwe kwali.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem, a zmordujte přede mnou.
Kono zila zangu, abo ba sa ni suni kuti ni ni bayendise, mu ba lete kunu mi mwize mubehaye habusu bwangu.”
28 To pověděv, šel napřed, vstupuje k Jeruzalému.
Ha wamba izo zintu, cha zwila habusu, ku yenda kwa Jerusalema.
29 I stalo se, když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
Hati cho chunine ha fwihi ni Bertifage ni Betania, helundu li sumpwa Oliveta, cha tuma balutwana bobele,
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhož vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němž nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
na wamba kuti, “Mu yende ha munzi uwo wi chilila, mi chi mwe njila bulyo, ka muwane i mbongolo i seni kwi chilwa. Mu yisumunune mi muyi lete kunu kwangu.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč odvazujete, tak díte jemu: Proto že Pán ho potřebuje.
Heba kwina yete ami buze, “Chinzi ha mu i sumununa? mu wambe kuti, Ireeza njo i suna.”
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli, jakž jim byl pověděl.
A bo baba tumwitwe baba yendi ni kuka wana i mbongolo bo bulyo mwa ba wambili Jesu.
33 A když odvazovali to oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
Ha baba ku kwete ku sumununa i mbongolo, bene bayo chiba wamba ku bali kuti, “Chinzi ha mu sumununa i mbongolo?”
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
Chi ba wamba kuti, “Ireeza njo i suni.”
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na to oslátko, vsadili na ně Ježíše.
Chi ba kayi leta kwa Jesu, mi chi ba zala zizwato he mbongolo mi chi be tantika ho Jesu.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
Ha ba ba ku yenda, chi ba zala chizwato za bo mu nzila.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
Ha chunina ha chibaka cina zi samu ze olive, bungi bwa balutwana ci ba tanga ku luluweza ni ku temba Ireeza ka muhuwo mukando ka mitendo mi lontu yi baba boni,
38 Řkouce: Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
ni ba wamba kuti, “Kutompwe simwine yo kezite mwi zina lye Ireeza! Kusanga ku be kwi wulu mi ikanya i be hewulu!”
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli jemu: Mistře, potresci učedlníků svých.
Bamwi ku Bafalisi ba bena mu chikwata, chi ba wamba kwali kuti, “Muluti, kalimele balutwana bako.”
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.
Jesu che taba cha wamba kuti, Ni mi wambila, heba aba ni ba ntontola, ma ñomwe ka a huwe.”
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
Cwale Jesu ha chunina ku muleneni, ca lila,
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma.
na wamba kuti, Kambe u be zibite ze linu i zuba lya ko li ka kuletele ikozo, kono hanu zi patitwe ha menso ako.
43 Nebo přijdou na tě dnové, obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
Mi mazuba ka akeze hewulu lyako, mi zila zako ka zi ku zimbuluse ni lukwakwa, mi zikuzimbuluke, ni kuku kakatiza imbali zose.
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, proto že jsi nepoznalo času navštívení svého.
Ka ba ku wisikize hasi iwe ni bana bako. Keteni ba siye ibwe hewulu lya limwi, mukuti kena u be zibi Ireeza ha ba kusuni ku kutusa.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
Jesu che njila mwi keleke ni ku tandila hanze bonse baba ku wuza,
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
na wamba ku bali kuti, “Ku ba ñoletwe, “I nzubo yangu ye ntapelo, kono inwe chi mwa yi tenda inzubo ya basa.”
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákonníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
Mi Jesu aba ku kutaza izuba ni zuba mwi keleke, ba kulwana ba Mapurisita, ni bañola mane ni bakulwana be cisi, ba ba ku saka ku mwi haya.
48 Ale nenalezli, co by učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Kono kana ba ba wani inzila ya ku tenda bulyo, mukuti chisi chonse ci bakumalele ku muzuwa.

< Lukáš 19 >