Lukáš 19
1 A všed, bral se přes Jericho.
Jesu taw Jeriko khaw awh lut nawh cawhkawng cet phaat hy.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
Ce a khawk khuiawh Zakea ak mingnaak thlang pynoet awm hy; anih taw mangmu ak cawikhqi ak ukkung na awm nawh boei hy.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
Jesu ve ikawmyih ak thlang hy voei nu tice huh aham ngaih hy; cehlai thlak nem na a awm dawngawh, thlang kqeng anglakawh Jesu ce am hu thai hy.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; nebo tudy měl jíti.
Cedawngawh Jesu a lawnaak kawi lam a hai benna a nang dawng nawh Jesu huh aham thai thing a saw na kaai hy.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
Jesu ing ce a hun ce a pha awh, hang mang nawh toek hy, “Zakea, nuk kqum law hlah, tuhngawi na im awh pah hly nyng,” tina hy.
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
Zakea ing angtawn na nuk kqum nawh zeel doena Jesu ce a im awh pah sak hy.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
Thlang boeih ing ami huh awh sai bi uhy, Thlakthawlh im awh pah vang a ti, ti uhy.
8 Stoje pak Zacheus, řekl Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Cehlai Zakea ing dyi nawh Bawipa venawh, “Bawipa, toek lah! Tuh ka khawhthem ik-oeih ak kengvang ce hahqahkhqi pe vang nyng, thlang thai na nawh ik-oeih ka lawh peek awhtaw, a pyh pupthli na sah tlaih vang nyng,” tina hy.
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.
Jesu ing a venawh, “Tuhngawi awh ve a ipkhui awh thaawngnaak pha law hawh hy, ve ak thlang awm Abraham a capa lawt ni.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
Ak qeengkhqi thaawng aham ni Thlanghqing Capa ve a law,” tinak khqi hy.
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, proto že byl blízko od Jeruzaléma, a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
Ve ak awi ve a ming ngai hui awh, Jerusalem khaw ce zoe hawh nawh, thlangkhqi ing Khawsa qam ce dang hly pahoei hawh hy tinawh amik poek dawngawh, cekkhqi venawh nyhtahnaak awi pynoet kqawn pek khqi hy.
12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království, a zase se navrátil.
A mingmih a venawh, “Boei na ak awm thlang pynoet taw Sangpahrang na awm nawh ak voei law tlaih na khawk hla soeih na ce cet hy.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
Cedawngawh a tyihzawih thlang pahqa tloek ce khy nawh tangka mina pahqa ce pehy. Ka law tlaih hlan dy vawhkaw tangka ing bi ana bi uh,’ tinak khqi hy.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
Cehlai anih amak ngaih thlangkhqi ing anih a huawh thlang tyi unawh, ‘Ve ak thlang ve kaimih a Sangpahrang na awm aham am ngaih unyng,” tinawh awi pat uhy.
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, že rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
Cehlai anih ce Sanpahrang na a awm coengawh taw a im na ce voei hy. Cawhkaw tangka ing ikawmyihna a meek ami huh hy voei, tice sim a ngaih dawngawh a tyihzawihkhqi ce khy nawh tangka a peek thlangkhqi venna tyi hy.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
Lamma cyk thlang ce law nawh a venawh, ‘Bawipa, nang a tangka mina ce a pyh pahqa na meek hy,’ tina hy.
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
Cawh a boei ing, ‘Ka tyihzawih thlak leek, lah hyk ti. Ik-oeih ak zawica awh awm ypawm na awm hyk ti, khawk bau pahqa ce uk lah,’ tina hy.
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
A tyihzawih pakkhihnaak thlang ce law bai nawh, ‘Bawipa, na tangka mina a pyh pumha na meek hy,’ tina bai hy.
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
A boeipa ing, ‘Khawk bau pumha ce uk lah,’ tina hy.
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
Cekcoengawh tyihzawih thlak chang pynoet bai ce law nawh, ‘Bawipa na mina ve; hikche ing cun nawh pup nyng.
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
Nang taw thlak ciit ngat na awm tiksaw, nik kqih nyng. Amna taaknaak hun awh lo tiksaw, amna sawnaak awh at hyk ti,’ tina hy.
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
Cawh a boeipa ing, ‘Nang tyihzawih thlakche, namah ak awi kqawn amyihna awi ni deng kawng! Kai ve thlak ciit ngat na awm nyng, am ka taaknaak awh lo nyng saw am ka sawnaak awh ka ah ce sim zawk hyk ti my?
23 I proč jsi tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s užitky.
Cawh man ni ka tangka ce tangka ak thungkhqi kut awh pe tiksaw, ka law tlaih awh, a ca ing ka huhnaak bawk voei?’ tina hy.
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Cekcoengawh cawhkaw ak dyi thlangkhqi venawh, ‘A venawh kaw tangka mina pynoet ce lawh pe unawh taw tangka mina pahqa ak ta venawh pe uh,’ tinak khqi hy.
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
Cekkhqi ing, ‘Bawipa, tangka mina pahqa ta hawh saw kaw! tina uhy.
26 Jistě pravím vám: Že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
Cehlai anih ing ak ta ak thlang a venawh sap pek khqoet kawmsaw, amak ta ak thlang ce taw, a taak ang cang awm lawh pe kaw.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem, a zmordujte přede mnou.
Cehlai kai a qaalkhqi, a mingmih ak khan awh Sangpahrang na kai ama nik ngaih thlangkhqi ce vawh haw law unawh taw ka haiawh him lah uh,’ tinak khqi hy” tinak khqi hy.
28 To pověděv, šel napřed, vstupuje k Jeruzalému.
Jesu ing ve ak awi ak kqawn coengawh, Jerusalem khaw benna cet oepchoeh hy.
29 I stalo se, když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
Bethphage ingkaw Bethani khaw ce pha tawm nawh Olive ami ti Tlang ce a pha awh, a hubat thlang pakkhih ce haina tyi nawh cekqawi a venawh,
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhož vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němž nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
Nani hai awhkaw khaw na ce cet nih nawhtaw, khawk khuina nani kun awh, u ingawm amang ngawihnaak khawi meqang ca amik pai ce hu kawm nik ti. Sut nih nawhtaw vena haw law nih.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč odvazujete, tak díte jemu: Proto že Pán ho potřebuje.
U ingawm, ikaw ham nani suh? a ti awhtaw ‘Bawipa ing ngoe hy,’ ti nanih,” tina qawi hy.
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli, jakž jim byl pověděl.
A tyih qawi ce cet nih nawh anih ing ak kqawn peek amyihna hu hy nih.
33 A když odvazovali to oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
Mirang ca ce a ni suh li awh, ak takung ing, ‘Ikaw ham meqang ca ce nani suh? tina qawi hy.
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
Cekkqawi ing, Bawipa ing ngoe hy, tina hy nih.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na to oslátko, vsadili na ně Ježíše.
Jesu a venna ani haw law coengawh, meqang ca ak khan awh hi phaih pe unawh Jesu ce ngawih sak uhy.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
Anih a cehnaak lam awh ce thlangkhqi ing hi phaih pe uhy.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
Olive Tlang awhkawng lam a nuk kqumnaak hun ce a pha tawm awh, a hu awh ak bat thlang kqeng ing kawpoek kyi ik-oeihkhqi ce ami huh awh zeelmang doena khy uhy:
38 Řkouce: Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
Bawipa ming ing ak law taw zoseennaak awm seh!” “Khawk khan awh qoepnaak awm seitaw sawsang khyt awh boeimang seh!” tinawh Khawsa ce kyihcah uhy.
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli jemu: Mistře, potresci učedlníků svých.
Thlang kqeng anglakawhkaw Farasi thlang thlang vang ing Jesu a venawh, “Cawngpyikung, na hubatkhqi ce kaa na lah,” tina uhy.
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.
Cehlai anih ing, “Ka nik kqawn peek khqi, a mingmih ama mik khy awhtaw, lungkhqi awm khy kaw,’ tinak khqi hy.
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
Jerusalem pha tawm nawh khawk bau ce a huh awh, kqah hy,
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma.
“Nang, nang ing tuh tloek awh nang aham ngaihqepnaak ak haw lawkung ve na sim mantaw – cehlai tuh awhtaw namik ni thuh pe hawh hy.
43 Nebo přijdou na tě dnové, obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
Na qaalkhqi ing nik chung khoep kawm usaw hu hai nakawng ani teeknaak khawnghi ce pha law kaw.
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, proto že jsi nepoznalo času navštívení svého.
Na vawng khuiawh namah ingkaw na canaakhqi dek khawng law na kawm uh. Na venawh Khawsa a lawnaak tym ce am na hat dawngawh, vawhkaw lung ak poeng qu ve pynoet ca awm am hang kawm uh,” tina hy.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
Cekcoengawh bawkim vawng khuina ce kun nawh ik-oeih ak zawikhqi ce hqek hy.
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
A mingmih na ce, “Ka im ve cykcahnaak im na awm kaw,’ tinawh qee na awm hy; cehlai nangmih ingtaw, quk-aikhqi awmnaak a hun,’ na sai uhyk ti,” tinak khqi hy.
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákonníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
Myngawi bawkim awh thlang cawngpyi hy. Cehlai khawsoeih boeikhqi, anaa awi cawngpyi kungkhqi ingkaw thlang kqeng ak sawikungkhqi ingtaw anih ce him aham ngaih uhy.
48 Ale nenalezli, co by učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Cehlai ak awi kqawn ce thlang boeih ing a ming ngai peek dawngawh a tym leek ce am hu thai uhy.
