Lukáš 18
1 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
And he made a story for them, the point of which was that men were to go on making prayer and not get tired;
2 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál, a člověka nestyděl.
Saying, There was a judge in a certain town, who had no fear of God or respect for man:
3 Byla pak vdova v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
And there was a widow in that town, and she kept on coming to him and saying, Give me my right against the man who has done me wrong.
4 On pak dlouho nechtěl. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, ani člověka nestydím,
And for a time he would not: but later, he said to himself, Though I have no fear of God or respect for man,
5 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
Because this widow is a trouble to me, I will give her her right; for if not, I will be completely tired out by her frequent coming.
6 I dí Pán: Slyšte, co praví ten soudce nepravý.
And the Lord said, Give ear to the words of the evil judge.
7 A což by pak Bůh nepomstil vyvolených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
And will not God do right in the cause of his saints, whose cries come day and night to his ears, though he is long in doing it?
8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
I say to you that he will quickly do right in their cause. But when the Son of man comes, will there be any faith on earth?
9 I řekl také proti některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných za nic nevážíce, podobenství toto:
And he made this story for some people who were certain that they were good, and had a low opinion of others:
10 Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus, a druhý publikán.
Two men went up to the Temple for prayer; one a Pharisee, and the other a tax-farmer.
11 Farizeus stoje, takto se sám v sobě modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
The Pharisee, taking up his position, said to himself these words: God, I give you praise because I am not like other men, who take more than their right, who are evil-doers, who are untrue to their wives, or even like this tax-farmer.
12 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
Twice in the week I go without food; I give a tenth of all I have.
13 Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti. Ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
The tax-farmer, on the other hand, keeping far away, and not lifting up even his eyes to heaven, made signs of grief and said, God, have mercy on me, a sinner.
14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
I say to you, This man went back to his house with God's approval, and not the other: for everyone who makes himself high will be made low and whoever makes himself low will be made high.
15 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
And they took their children to him, so that he might put his hands on them: but when the disciples saw it, they said sharp words to them
16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
But Jesus sent for them, saying, Let the children come to me, and do not keep them away, for of such is the kingdom of heaven.
17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť nikoli do něho.
Truly I say to you, Whoever does not put himself under the kingdom of God like a little child, will not come into it at all.
And a certain ruler put a question to him, saying, Good Master, what have I to do so that I may have eternal life? (aiōnios g166)
19 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh.
And Jesus said to him, Why do you say that I am good? No one is good, but only God.
20 Umíš přikázaní: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
You have knowledge of what the law says: Do not be untrue to your wife, Do not put anyone to death, Do not take what is not yours, Do not give false witness, Give honour to your father and mother.
21 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
And he said, All these things I have done from the time when I was a boy.
22 Ale slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a poď, následuj mne.
And Jesus, hearing it, said to him, One thing you still have need of; get money for your goods, and give it away to the poor, and you will have wealth in heaven; and come after me.
23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
But at these words he became very sad, for he had great wealth.
24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
And Jesus, looking at him, said, How hard it is for those who have wealth to get into the kingdom of God!
25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
It is simpler for a camel to go through the eye of a needle, than for a man who has much money to come into the kingdom of God.
26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
And those who were present said, Then who may have salvation?
27 A on dí: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
But he said, Things which are not possible with man are possible with God.
28 I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
And Peter said, See, we have given up what is ours to come after you.
29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, neb dítky, pro království Boží,
And he said to them, Truly I say to you, There is no man who has given up house or wife or brothers or father or mother or children, because of the kingdom of God,
31 Tedy pojav dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko Synu člověka to, což psáno jest skrze proroky.
And he took with him the twelve and said to them, Now we are going up to Jerusalem, and all the things which were said by the prophets will be done to the Son of man.
32 Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen, i uplván.
For he will be given up to the Gentiles, and will be made sport of and put to shame:
33 A ubičujíce, zamordují jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
And he will be given cruel blows and put to death, and on the third day he will come back to life.
34 Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
But they did not take in the sense of any of these words, and what he said was not clear to them, and their minds were not able to see it.
35 I stalo se, když se přibližovali k Jericho, slepý jeden seděl podlé cesty, žebře.
And it came about that when he got near Jericho, a certain blind man was seated by the side of the road, making requests for money from those who went by.
36 A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo.
And hearing the sound of a great number of people going by, he said, What is this?
37 I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
And they said to him, Jesus of Nazareth is going by.
38 I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
And he said in a loud voice, Jesus, Son of David, have mercy on me.
39 A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
And those who were in front made protests and said to him, Be quiet: but he said all the more, O Son of David, have mercy on me.
40 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
And Jesus, stopping, gave orders that he was to come to him, and when he came near, he said to him,
41 Řka: Co chceš, ať učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
What would you have me do for you? And he said, Lord, that I may be able to see again.
42 A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
And Jesus said, See again: your faith has made you well.
43 A i hned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
And straight away he was able to see, and he went after him, giving glory to God; and all the people when they saw it gave praise to God.
