Lukáš 17
1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
Jesus said to His disciples, “It is inevitable that stumbling blocks will come, but woe to the one through whom they come!
2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
It would be better for him to have a millstone hung around his neck and to be thrown into the sea than to cause one of these little ones to stumble.
3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
Watch yourselves. If your brother sins, rebuke him; and if he repents, forgive him.
4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
Even if he sins against you seven times in a day, and seven times returns to say, ‘I repent,’ you must forgive him.”
5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
The apostles said to the Lord, “Increase our faith!”
6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
And the Lord answered, “If you have faith the size of a mustard seed, you can say to this mulberry tree, ‘Be uprooted and planted in the sea,’ and it will obey you.
7 Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
Which of you whose servant comes in from plowing or shepherding in the field will say to him, ‘Come at once and sit down to eat’?
8 Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
Instead, won’t he tell him, ‘Prepare my meal and dress yourself to serve me while I eat and drink; and afterward you may eat and drink’?
9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
Does he thank the servant because he did what he was told?
10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
So you also, when you have done everything commanded of you, should say, ‘We are unworthy servants; we have only done our duty.’”
11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
While Jesus was on His way to Jerusalem, He was passing between Samaria and Galilee.
12 A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
As He entered one of the villages, He was met by ten lepers. They stood at a distance
13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
and raised their voices, shouting, “Jesus, Master, have mercy on us!”
14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
When Jesus saw them, He said, “Go, show yourselves to the priests.” And as they were on their way, they were cleansed.
15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
When one of them saw that he was healed, he came back, praising God in a loud voice.
16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
He fell facedown at Jesus’ feet in thanksgiving to Him—and he was a Samaritan.
17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
“Were not all ten cleansed?” Jesus asked. “Where then are the other nine?
18 Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
Was no one found except this foreigner to return and give glory to God?”
19 I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
Then Jesus said to him, “Rise and go; your faith has made you well!”
20 Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
When asked by the Pharisees when the kingdom of God would come, Jesus replied, “The kingdom of God will not come with observable signs.
21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
Nor will people say, ‘Look, here it is,’ or ‘There it is.’ For you see, the kingdom of God is in your midst.”
22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
Then He said to the disciples, “The time is coming when you will long to see one of the days of the Son of Man, but you will not see it.
23 A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
People will tell you, ‘Look, there He is!’ or ‘Look, here He is!’ Do not go out or chase after them.
24 Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
For just as the lightning flashes and lights up the sky from one end to the other, so will be the Son of Man in His day.
25 Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
But first He must suffer many things and be rejected by this generation.
26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
Just as it was in the days of Noah, so also will it be in the days of the Son of Man:
27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
People were eating and drinking, marrying and being given in marriage, up to the day Noah entered the ark. Then the flood came and destroyed them all.
28 A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
It was the same in the days of Lot: People were eating and drinking, buying and selling, planting and building.
29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
But on the day Lot left Sodom, fire and sulfur rained down from heaven and destroyed them all.
30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
It will be just like that on the day the Son of Man is revealed.
31 V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
On that day, let no one on the housetop come down to retrieve his possessions. Likewise, let no one in the field return for anything he has left behind.
32 Pomněte na Lotovu ženu.
Remember Lot’s wife!
33 Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
Whoever tries to save his life will lose it, but whoever loses his life will preserve it.
34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
I tell you, on that night two people will be in one bed: One will be taken and the other left.
35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
Two women will be grinding grain together: One will be taken and the other left.”
36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
“Where, Lord?” they asked. Jesus answered, “Wherever there is a carcass, there the vultures will gather.”
