Lukáš 16
1 Pravil pak i učedlníkům svým: Člověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
Jesus told his disciples this story. “There was once a rich man whose manager was accused of wasting what belonged to his master.
2 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vládařství svého, nebo již nebudeš moci déle vládnouti.
So the rich man called in his manager, and asked him, ‘What's this I hear about you? Bring in your accounts, because you won't be continuing as manager.’
3 I dí vládař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vládařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
The manager said to himself, ‘Now what will I do since my master is going to fire me from my job? I'm not strong enough to dig, and I'm ashamed to beg.
4 Vím, co učiním, aby, když budu zsazen z vládařství, přijali mne do svých domů.
Oh, I know what I'm going to do so that when I'm sacked as manager people will make me welcome in their homes.’
5 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
So he invited all those who were in debt to his master to come and see him. He asked the first one, ‘How much do you owe my master?’
6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
The man replied, ‘A hundred units of oil.’ He said to him, ‘Sit down quickly. Take your bill, and change it to fifty.’
7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
Then he said to another, ‘How much do you owe?’ The man replied, ‘A hundred units of wheat.’ He said to him, ‘Take your bill and change it to eighty.’
8 I pochválil ten pán vládaře toho nepravého, že opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, než synové světla v svých věcech. (aiōn g165)
The rich man commended his dishonest manager for his cunning idea. The children of this world are more cunning towards one another than are the children of light. (aiōn g165)
9 I jáť pravím vám: Čiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do oněch věčných stanů. (aiōnios g166)
I tell you, use the wealth of this world to make friends for yourselves so that when it's gone, you'll be welcomed into an eternal home. (aiōnios g166)
10 Kdo jest věrný v mále, i ve mnoze věrný jest. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
If you can be trusted with very little you can also be trusted with much; if you are dishonest with very little you will also be dishonest with much.
11 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrni jste nebyli, spravedlivé kdo vám svěří?
So if you can't be trusted when it comes to worldly wealth, who will trust you with true riches?
12 A když jste v cizím věrni nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
And if you can't be trusted with what belongs to someone else, who will trust you with what is yours?
13 Žádný čeledín nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
No servant can obey two masters. Either he will hate one and love the other, or he will be devoted to one and despise the other. You can't serve both God and Money.”
14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
The Pharisees, who loved money, heard what Jesus said and laughed at him.
15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
But Jesus told them, “You appear pious to people, but God knows what you're thinking. What people value highly is detested by God.
16 Zákon a proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
What was written in the law and the prophets lasted until John. From then on the good news of the kingdom of God is being spread, and everyone is forcing their way in.
17 Snázeť jest zajisté nebi i zemi pominouti, nežli v zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
However, it's easier for heaven and earth to pass away than for the smallest point of the Law to disappear.
18 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
Any man who divorces his wife and marries someone else commits adultery, and a man who marries a divorced woman commits adultery.
19 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
Once there was a man who was rich. He wore purple clothes and fine linen, and enjoyed a luxurious life.
20 A byl jeden žebrák, jménem Lazar, kterýž ležel u vrat jeho vředovitý,
A beggar named Lazarus used to sit at his gate, covered in sores,
21 Žádaje nasycen býti těmi drobty, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
longing to eat the leftovers from the rich man's table. Even the dogs came and licked his sores.
22 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
Then the beggar died, and angels carried him away to be with Abraham. The rich man also died and was buried.
23 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs g86)
In Hades, where he was in torment, he looked up and saw Abraham in the far distance, with Lazarus beside him. (Hadēs g86)
24 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
‘Father Abraham,’ he called out, ‘Have mercy on me and send Lazarus to dip the tip of his finger in water and cool my tongue, because I'm burning in agony.’
25 I řekl Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se těší, ale ty se mučíš.
But Abraham replied, ‘My son, remember that you enjoyed the good things of life, while Lazarus had a very poor life. Now he is here being comforted, while you suffer in torment.
26 A nad to nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani od onud k nám přejíti.
Apart from that, there's a great gulf that stretches between us and you. Nobody who wants to cross from here to you can do so, and nobody can cross from there over to us.’
27 I řekl: Ale prosím tebe, otče, abys ho poslal do domu otce mého.
The rich man said, ‘Then Father, I beg you, please send him to my father's house.
28 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
For I have five brothers and he can warn them so that they don't end up here in this place of torment.’
29 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a proroky, nechť jich poslouchají.
But Abraham replied, ‘They have Moses and the prophets. They should listen to them.’
30 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel s nim, budou pokání činiti.
‘No, father Abraham,’ said the man. ‘But they would repent if someone went to them from the dead!’
31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
Abraham said to him, ‘If they won't listen to Moses and the prophets, they won't be convinced even if someone returns from the dead.’”
