Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu nějakého knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Then it happened, when He entered the house of one of the rulers of the Pharisees to eat bread on the Sabbath, that they were watching Him closely.
2 A aj, člověk nějaký vodnotelný byl před ním.
And then, there in front of Him was a man who had dropsy!
3 I odpověděv Ježíš, dí zákonníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
And Jesus reacted by saying to the lawyers and Pharisees, “Is it lawful to heal on the Sabbath?”
4 Oni pak mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
But they kept silent. So He took hold of him, healed him, and let him go.
5 A odpověděv jim, řekl: Čí z vás osel aneb vůl upadl by do studnice, a ne i hned by ho vytáhl v den sobotní?
Then He addressed them saying, “Which of you, if a son or an ox falls into a pit, will not immediately pull him out on the Sabbath day?”
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
And they could not answer Him regarding these things.
7 Pověděl také i pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak přední místa vyvolovali, ) řka jim:
Then He told a parable to those who were invited, having observed how they kept trying for the best places, saying to them:
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, aťby snad vzácnější než ty nebyl pozván od něho.
“Whenever you are invited by someone to a wedding feast, do not recline in the place of honor, in case someone more honorable than you has been invited by him;
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
then he who invited you both will come and say, ‘You, give this man place!’ and then, with shame, you start to take the lowest place.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, řekl by tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Rather, whenever you are invited, go and recline in the lowest place, so that when your host comes, he may say to you, ‘Friend, move up higher.’ Then you will have honor in the presence of your fellow guests.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Because everyone who exalts himself will be humbled, and he who humbles himself will be exalted.”
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd neb večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani příbuzných svých, ani sousedů bohatých, aťby snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Then He said directly to His host: “Whenever you give a dinner or a supper, do not invite your friends, nor your brothers, nor your relatives, nor rich neighbors, lest they also invite you back, and you be repaid.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
But whenever you make a banquet, invite the poor, the crippled, the lame, the blind;
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
and you will be blessed, because they cannot repay you—you will be repaid at the resurrection of the righteous.”
15 I uslyšav to jeden z spolupřísedících, řekl jemu: Blahoslavený, kdož jí chléb v království Božím.
Well when one of the fellow-recliners heard these things, he said to Him, “Blessed is he who will eat dinner in the Kingdom of God!”
16 On pak řekl jemu: Člověk nějaký učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
So He said to him: “A certain man prepared a great banquet and invited many.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Poďte, nebo již připraveno jest všecko.
And at meal time he sent his slave to say to those who were invited, ‘Come, because everything is now ready.’
18 I počali se všickni jednomyslně vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, i musím vyjíti a shlédnouti ji; prosím tebe, vymluv mne.
But they all alike began to make excuses. The first said to him: ‘I bought a field, and I need to go and see it. I ask you to have me excused.’
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Another said: ‘I bought five yoke of oxen, and I am going to test them. I ask you to have me excused.’
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Yet another said, ‘I have married a wife, and so I cannot come.’
21 I navrátiv se ten služebník, zvěstoval ty věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
So that slave came and reported these things to his master. Then the owner of the house became angry and said to his slave, ‘Go out quickly into the streets and lanes of the city, and bring in here the poor and crippled and blind and lame.’
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakž jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
And the slave said, ‘Master, what you ordered has been done, and there is still room.’
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Then the master said to the slave: ‘Go out to the roads and hedges and make people come in, so that my house may be filled.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
For I tell you that none of those men who were invited will get a taste of my banquet!’”
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A obrátiv se, řekl jim:
Now large crowds were traveling with Him, and turning He said to them:
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
“If anyone comes to me and does not hate his father and mother, wife and children, brothers and sisters, yes, and even his own life, he cannot be my disciple.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
And whoever does not carry his cross, and come after me, cannot be my disciple.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prvé sedna, nepočetl nákladu, má-li to, nač by ji dokonal?
“Further, which of you, intending to build a tower, does not sit down first and calculate the cost, whether he has enough to complete it?
29 Aby snad, když by základ položil, a dokonati nemohl, všickni, kteříž by to viděli, nepočali se posmívati jemu,
This so he does not lay a foundation without being able to finish, and all who see it begin to ridicule him,
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
saying, ‘This man began to build and was not able to finish!’
31 Aneb který král, bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prvé nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
“Or what king, going to engage another king in battle, does not sit down first and consider whether he is able with ten thousand to meet the one coming against him with twenty thousand?
32 Sic jinak, když by onen ještě podál od něho byl, pošle posly k němu, žádaje za to, což jest ku pokoji.
And if not, while the other is still far away he sends a delegation and asks for terms for peace.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
“So likewise, any of you who does not renounce all his own possessions cannot be my disciple.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Salt is good; but should the salt become insipid, with what can it be seasoned?
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ven ji vymítají. Kdo má uši k slyšení, slyš.
It is fit for neither soil nor fertilizer; it is thrown out. He who has ears to hear, let him hear!”
