Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
Кана бут ко манушэндар ачиле тэ зачинэ дума пала кода, со стердапэ машкар амэн,
2 Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
и сар амэнди розпхэндэ мануша, савэ англунэ дивэндар дыкхле кода, со сля, тай терэнас бути важ Дэвлэхкэрэ Лавэ,
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
тунчи и манди, пативало Феофило, авиля пэ гындо тэ розлэпэ дэ кодэлэ, со стердапэ англунэ дивэндар, тай екх пала аврэ тэ чинэ тути,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
соб ту тэ полэх, пэ скици исин чячюно сикляримо, саво ту прылилян.
5 Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Дэ кодыя вряма, кала Иродо сля тхагари дэ Иудея, джювда екх рашай, саво вджялас дэ рашаенгири группа, тев сля пхурэдэрэґа Авии. Лэ акхарэнас Захария, тай лэхкиря ромняґа сля Елизавета, манушни Ааронохкэрэ родостар.
6 Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
Вонэ лэдуй сле дэвликунэ мануша, и лэнгоро джювимо сля бидошакоро. И вонэ джювдэ пав Дэвлэ Раехкэрэ заповеди и пав дума Дэвлэхкири.
7 A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Лэндэ на сля чяворэн, колэсти со Елизаветатэ на выджялас тэ авэ пхаряґа, и вонэ лэдуй сле дэ пуранэн бэршэн.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Екхвар поджиля вряма Захариясти рашаенца тэ лиджя бути англа Дэвлэ.
9 Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Сар прылито сля рашаендэ, вонэ чутэ жребии, касти тэ джя дэ храмо, тай Захариясти выпэля тэ заджя дэ храмо Раехкоро и тэ ваздэ тхув.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Дэ кодыя вряма, кала Захария ваздэлас тхув дэ храмо, всавэрэ мануша мангэнаспэ аври, дэ грэда.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Тунчи сикавдапэ Захариясти Раехкоро ангело, пав чячи риг жэртвенникостар, пэ савэ ваздэнас тхув Дэвлэсти.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Кала Захария удыкхля ангело, дэня пэ лэстэ дар, и затинисиля даратар лэхкоро їло.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Ангело пхэнда лэсти: — На дар, Захария! Шунда Дэвэл мангимо тиро, тай ромни тири, Елизавета, бэнёла тути чявэ, и дэґа лэсти лав Иоанно.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
Тиро їло авэла бахтало баря лошатар, и Иоаннохкэрэ бэнимасти лошавэна бут мануша.
15 Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Авэла вов барэ манушэґа англа Рае: на пэла мол и мортхали тай Свэнтонэ Фаноґа авэла пхэрдо инте тала дакэрэ їлэ.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Бутэн манушэн дэ Израили вов рисарэла Раестэ, лэнгэрэ Дэвлэстэ.
17 Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
Вов джяла англа Рае, тай Ильяхкэрэ фано и зор авэна пэ лэстэ, и вов рисарэла дадэнгэрэ їлэ лэнгэрэ чярэндэ, тай накандунэн рисарэла свэнтонэ годятэ, тай лачярэла манушэн, соб тэ авэн вонэ англа Дэвлэ.
18 I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Захария пхэнда ангелости: — Сар манди тэ патя кадэлэсти? Мэ пхуро, тай ромни мури дэ пуранэн бэршэн.
19 I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Ангело пхэнда лэсти: — Мэ Гавриило, саво ачел англа Дэвлэ, тай бичалдо тэ дэдумэ туґа и тэ розпхэнэ тути пала када вса.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Акэ, ту авэґа лало и ни екх лав на пхэнэґа ды кодэлэ, сар вса стерэлапэ. Кодэлэсти со ту на патинян мурэ лавэсти, пав савэ стерэлапэ вса дэ пэхкири вряма.
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
А мануша дожутярэнас Захария аври тай на полэнас, сости вов на выджял храмостар скици вряма.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Кала вов выджиля храмостар, тунчи на сґалювда тэ выпхэнэ ни екх лав, нэ кици сикавэлас вастэнца, сар лало. Тунчи мануша полиле, со Дэвэл сикавда лэсти вари-со дэ храмо.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Ай кала проджиля лэхкири вряма тэ лиджя бути дэ храмо, Захария рисиля цэрэ.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Проджиля набут вряма, и Елизавета, ромни лэхкири, ачиля пхари тай гаравэласпэ манушэндар панч чён.
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Тай пхэнэлас: — Со терда манца Рай? Вздыкхляпэ пэ ман! И слиля ладжявимо мандар англа манушэн!
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Пэ шовто чён, сар Елизавета ачиля пхари, ангело Гавриило сля бичалдо Дэвлэстар дэ форо Назарето, саво ачел дэ пхув Галилея,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
чятэ, савя акхарэнас Мария, пала савя дэне лав тэ отдэ ла пала Иосифо Давидохкэрэ родостар.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Ангело авиля латэ тай пхэнда: — Лошав, бахтали! Рай исин туґа!
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Вой на полиля, со када терэлпэ тай сар тэ полэ лэхкэрэ лава.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Ангело пхэнда лати: — На дар, Мария! Дэвэл дэня тути бахт бари!
31 A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Акэ, ту авэґа пхари тай бэнёґа Чяворэ, и дэґа Лэсти Лав Исусо.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Вов авэла баро, тай Лэ авэна тэ акхарэ Барэдэрэхкоро Чяво. Дэвэл Рай дэла Лэсти троно, пэ савэ бэшэлас тхагари Давидо, дад Лэхкоро.
И авэла Вов Тхагари дэ родо Иаковохкоро, и Тхагаримо Лэхкоро никала на пэрэачела. (aiōn g165)
34 I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Мария пхучля ангелостар: — Сар откада вса авэла, кала мэ чей и муршэ на джянав?
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Ангело пхэнда лати: — Свэнто Фано сджяла упрал пэ тут, и зор Барэдэрэхкири ушарэла тут. И кодэлэсти Свэнто, Саво бэнёлапэ, акхарэлапэ Дэвлэхкэрэ Чявэґа.
36 A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Акэ и Елизавета, тирэ родостар, пэ савя пхэнэнас «бичяворэнгири», шовто чён, сар ачиля пхари дэ пуранэн бэршэн.
37 Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
Акэ, важ Дэвлэ нэнай нисо, соб Вов тэ на стерэл!
38 I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
Тунчи Мария пхэнда: — Дэвэл — муро Хулай, мэк авэла вса, сар ту пхэндан. Тай отджиля латар ангело.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Проджиля набут вряма, и Мария стидэняпэ тай сигэдэр джиля дэ форо Иудеенгоро, саво ачелас машкар плаен.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Тай авиля дэ цэр Захариястэ и наисардапэ Елизаветаґа.
41 I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Кала Елизавета шунда лакэрэ лава, подхукля чяворо тала лакэрэ їлэ, и пэ Елизавета сджиля Свэнто Фано.
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Вой ваздэня пэхкоро ґласо тай пхэнда: — Бахтали ту машкар джювлен, тай бахтало Чяворо, Савэ ту пхиравэх тала тирэ їлэ!
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Пала со манди кадыя бахт, со авиля мандэ Мурэ Раехкири дэй?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Кала ашундом тиро ґласо, тунчи ваздэняпэ чяворо дэ мурэ їлэ лошаґа.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Бахтали ту, колэсти со патинян и Раехкэрэ лавэсти и со авэла кади, сар Вов пхэнда!
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
И пхэнда Мария: — Ашарэл Рае води муро,
47 A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
и лошавэл фано муро англа Дэвлэ мурэ, Саво фирисарэл ман.
48 Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Вов удыкхля ман, бутярня, сави нисо на ачел, и акана всавэрэ родуря пхэнэна, со бахтали мэ,
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
кала шунэна, со Дэвэл Зорало стерда важ ман кадэва баро рындо. И свэнто исин Лав Лэхкоро!
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
И родонэндэ, савэ полэн и трашан Лэстар, Вов обрисявэл ковло їло Пэхкоро!
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Барэ рындуря стерда Вов зоралэ вастэґа, розпхагля дрома пхутимаренди.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Вов счута раен лэнгэрэ трононэндар и ваздэня упрэ чёрэн,
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
бокхалэн чялярда лачимаґа, ай барвалэн мукля шушэ вастэнца.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Авиля Лэсти пэ гындо тэ подрицарэ Израиле, бутярнэ Лэхкэрэ,
сар дэня Вов лав амарэ дадэнди, Авраамости тай лэхкэрэ родости пэ всавири вряма. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
Мария просля латэ пашэ трин чён тай рисиля цэрэ.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
Тай авиля вряма Елизаветати тэ бэнё, и вой бэня чяворэ.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Пашунэ мануша и родо лакоро шундэ, сар Рай дэня лати баро лачимо Пэхкоро, тай лошавэнас їтханэ лаґа.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Пэ охто диво авиле вонэ тэ обчинэ чяворэ, и камле тэ дэ лэсти лав Захария, кади, сар акхарэнас лэхкэрэ дадэ.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Нэ Елизавета, лэхкири дэй, пхэнда: — Нат, дэн лэсти лав Иоанно.
61 I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Пхэндэ лати: — Ника дэ тумаро родо кади на акхарэн!
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Тай пхученас вастэнца лэхкэрэ дадэстэ, Захариястэ, камле тэ уджянэ лэстэ, сар вов камэл тэ акхарэ чяворэ.
63 A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Захария помангля сандёры важ лилэн тай чинда упрал: «Лэсти лав Иоанно». Всавэрэ прылиле када пала дыво.
64 A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Тунчи отмукля лэсти муй и чиб, и вов ачиля тэ дэдумэ тай тэ ваздэ слава Дэвлэсти.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
И всавэрэн пашунэн облиля бари дар, и када вса розджиляпэ пав всавири Иудея плаенгири.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Мануша, савэ шундэ вса кода, пхученас еджинэ пэстэ: — Каґа дурэдэр авэла кадэва чяворо? И Раехкоро васт сля пэ чяворэ.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
Ай Свэнто Фано сджиля пэ Захария, Иоаннохкэрэ дадэ, и вов ачиля тэ дэдумэ Дэвлэстар:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
— Тэлював англа Тут, Бахтало Рай, Дэвэл Израилехкоро! Ту авилян Тирэ манушэндэ тай фирисардан лэн.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
Ваздэня важ амэн Фирисаре цэрэстар, савэстар исин Тиро бутярно Давидо,
зрицардан Тиро лав, саво Ту пхэнэґас дэ думутни вряма Тирэ свэнтонэ англунаренца, (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
со фирисарэґа амэн врыжымашэндар, кодэлэндар, савэ вурыцён амэндар.
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Вов сикавда ковло їло Пэхкоро амарэ дадэнди тай на бистарда, со спхангля лэнца Еджино Пэ Свэнтонэ заветоґа.
73 Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
Солаханя Вов Авраамости, амарэ дадэсти,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
со фирисарэла амэн врыжымашэндар, соб амэ битрашакаро тэ терах свэнто бути англа Лэстэ,
75 V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
соб тэ авэл амаро джювимо свэнто тай чячюно англа Лэхкоро Муй всавэрэ бэрша амарэ.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
И тут, чяворо, акхарэна Барэдэрэхкоро англунари, колэсти со ту джяґа англа Рае и лачярэґа Лэсти дром,
77 Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
и тховэґа Лэхкэрэ манушэнди дэ гындо, со Дэвэл злэл лэндар бэзимо и фирисарэла лэнгэрэ водя.
78 Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
Пэхкэрэ ковлэ їлэстар Дэвэл бичалэла амэнди Кхам, Саво ваздэлапэ дэнзор,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
и манушэнди, савэ мэрэн дэ калима, дэла одуд и сикавэла амэнди дром, саво анэл пачя.
80 Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Ай чяворо барёлас, тай фано лэхкоро ачелас зорало, и сля вов дэ шуки пхув ды кодыя вряма, кала трэбуни лэсти сля тэ сикавэпэ манушэнди дэ Израили.
