Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
我らの中に成りし事の物語につき、始よりの目撃者にして、
2 Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
御言の役者となりたる人々の、我らに傳へし其のままを書き列ねんと、手を著けし者あまたある故に、
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
我も凡ての事を最初より詳細に推し尋ねたれば、
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
テオピロ閣下よ、汝の教へられたる事の慥なるを悟らせん爲に、これが序を正して書き贈るは善き事と思はるるなり。
5 Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
ユダヤの王ヘロデの時、アビヤの組の祭司に、ザカリヤという人あり。その妻はアロンの裔にて、名をエリサベツといふ。
6 Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
二人ながら神の前に正しくして、主の誡命と定規とを、みな缺なく行へり。
7 A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
エリサベツ石女なれば、彼らに子なし、また二人とも年 邁みぬ。
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
さてザカリヤその組の順番に當りて、神の前に祭司の務を行ふとき、
9 Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
祭司の慣例にしたがひて、籤をひき主の聖所に入りて、香を燒くこととなりぬ。
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
香を燒くとき、民の群みな外にありて祈りゐたり。
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
時に主の使あらはれて、香壇の右に立ちたれば、
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
ザカリヤ之を見て、心さわぎ懼を生ず。
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
御使いふ『ザカリヤよ、懼るな、汝の願は聽かれたり。汝の妻エリサベツ男子を生まん、汝その名をヨハネと名づくべし。
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
なんぢに喜悦と歡樂とあらん、又おほくの人もその生るるを喜ぶべし。
15 Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
この子、主の前に大ならん、また葡萄酒と濃き酒とを飮まず、母の胎を出づるや聖 靈にて滿されん。
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
また多くのイスラエルの子らを、主なる彼らの神に歸らしめ、
17 Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
且エリヤの靈と能力とをもて、主の前に往かん。これ父の心を子に、戻れる者を義人の聰明に歸らせて、整へたる民を主のために備へんとてなり』
18 I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
ザカリヤ御使にいふ『何に據りてか此の事あるを知らん。我は老人にて、妻もまた年 邁みたり』
19 I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
御使こたへて言ふ『われは神の御前に立つガブリエルなり、汝に語りてこの嘉き音信を告げん爲に遣さる。
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
視よ、時いたらば必ず成就すべき我が言を信ぜぬに因り、なんぢ物 言へずなりて、此らの事の成る日までは語ること能はじ』
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
民はザカリヤを俟ちゐて、其の聖所の内に久しく留るを怪しむ。
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
遂に出で來りたれど語ること能はねば、彼らその聖所の内にて異象を見たることを悟る。ザカリヤは、ただ首にて示すのみ、なほ唖なりき。
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
かくて務の日 滿ちたれば、家に歸りぬ。
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
此の後その妻エリサベツ孕りて、五月ほど隱れをりて言ふ、
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
『主わが恥を人の中に雪がせんとて、我を顧み給ふときは、斯く爲し給ふなり』
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
その六月めに、御使ガブリエル、ナザレといふガリラヤの町にをる處女のもとに、神より遣さる。
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
この處女はダビデの家のヨセフといふ人と許嫁せし者にて、其の名をマリヤと云ふ。
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
御使、處女の許にきたりて言ふ『めでたし、惠まるる者よ、主なんぢと偕に在せり』
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
マリヤこの言によりて心いたく騷ぎ、斯かる挨拶は如何なる事ぞと思ひ廻らしたるに、
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
御使いふ『マリヤよ、懼るな、汝は神の御前に惠を得たり。
31 A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
視よ、なんぢ孕りて男子を生まん、其の名をイエスと名づくべし。
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
彼は大ならん、至高者の子と稱へられん。また主たる神、これに其の父ダビデの座位をあたへ給へば、
ヤコブの家を永遠に治めん。その國は終ることなかるべし』 (aiōn g165)
34 I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
マリヤ御使に言ふ『われ未だ人を知らぬに、如何にして此の事のあるべき』
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
御使こたへて言ふ『聖 靈なんぢに臨み、至高者の能力なんぢを被はん。此の故に汝が生むところの聖なる者は、神の子と稱へらるべし。
36 A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
視よ、なんぢの親族エリサベツも、年 老いたれど、男子を孕めり。石女といはれたる者なるに、今は孕りてはや六月になりぬ。
37 Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
それ神の言には能はぬ所なし』
38 I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
マリヤ言ふ『視よ、われは主の婢女なり。汝の言のごとく、我に成れかし』つひに御使はなれ去りぬ。
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
その頃マリヤ立ちて山里に急ぎ往き、ユダの町にいたり、
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
ザカリヤの家に入りてエリサベツに挨拶せしに、
41 I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
エリサベツその挨拶を聞くや、兒は胎内にて躍れり。エリサベツ聖 靈にて滿され、
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
聲 高らかに呼はりて言ふ『をんなの中にて汝は祝福せられ、その胎の實もまた祝福せられたり。
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
わが主の母われに來る、われ何によりてか之を得し。
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
視よ、なんぢの挨拶の聲、わが耳に入るや、我が兒、胎内にて喜びをどれり。
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
信ぜし者は幸福なるかな、主の語り給ふことは必ず成就すべければなり』
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
マリヤ言ふ、『わがこころ主をあがめ、
47 A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
わが靈はわが救主なる神を喜びまつる。
48 Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
その婢女の卑しきをも顧み給へばなり。視よ、今よりのち萬 世の人われを幸福とせん。
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
全能者われに大なる事を爲したまへばなり。その御名は聖なり、
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
そのあはれみは代々かしこみ恐るる者に臨むなり。
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
神は御腕にて權力をあらはし、心の念に高ぶる者を散し、
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
權勢ある者を座位より下し、いやしき者を高うし、
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
飢ゑたる者を善き物に飽かせ、富める者を空しく去らせ給ふ。
54 Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
また我らの先祖に告げ給ひし如く、
アブラハムとその裔とに對するあはれみを永遠に忘れじとて、僕イスラエルを助けたまへり』 (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
かくてマリヤは、三月ばかりエルザベツと偕に居りて、己が家に歸れり。
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
さてエリサベツ産む期みちて男子を生みたれば、
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
その最寄のもの親族の者ども、主の大なる憐憫をエリサベツに垂れ給ひしことを聞きて、彼とともに喜ぶ。
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
八日めになりて、其の子に割禮を行はんとて人々きたり、父の名に因みてザカリヤと名づけんとせしに、
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
母こたへて言ふ『否、ヨハネと名づくべし』
61 I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
かれら言ふ『なんぢの親族の中には此の名をつけたる者なし』
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
而して父に首にて示し、いかに名づけんと思ふか、問ひたるに、
63 A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
ザカリヤ書板を求めて『その名はヨハネなり』と書きしかば、みな怪しむ。
64 A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
ザカリヤの口たちどころに開け、舌ゆるみ、物いひて神を讃めたり。
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
最寄に住む者みな懼をいだき、又すべて此 等のこと徧くユダヤの山里に言ひ囃されたれば、
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
聞く者みな之を心にとめて言ふ『この子は如何なる者にか成らん』主の手かれと偕に在りしなり。
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
かくて父ザカリヤ聖 靈にて滿され預言して言ふ、
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
『讃むべきかな、主イスラエルの神、その民をかへりみて贖罪をなし、
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
我らのために救の角を、その僕ダビデの家に立て給へり。
これぞ古へより聖 預言者の口をもて言ひ給ひし如く、 (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
我らを仇より、凡て我らを憎む者の手より、取り出したまふ救なる。
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
我らの先祖に憐憫を垂れ、その聖なる契約を思し、
73 Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
我らの先祖アブラハムに立て給ひし御誓を忘れずして、
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
我らを仇の手より救ひ、生涯、主の御前に、
75 V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
聖と義とをもて懼なく事へしめたまふなり。
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
幼兒よ、なんぢは至高者の預言者と稱へられん。これ主の御前に先だちゆきて、其の道を備へ、
77 Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
主の民に罪の赦による救を知らしむればなり。
78 Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
これ我らの神の深き憐憫によるなり。この憐憫によりて朝のひかり、上より臨み、
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
暗黒と死の蔭とに坐する者をてらし、我らの足を平和の路にみちびかん』
80 Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
かくて幼兒は漸に成長し、その靈 強くなり、イスラエルに現るる日まで荒野にゐたり。
