Jan 3
1 Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
And there was a man of the Farisees, Nychodeme bi name, a prince of the Jewis.
2 Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
And he cam to Jhesu bi niyt, and seide to hym, Rabi, we witen, that thou art comun fro God maister; for no man may do these signes, that thou doist, but God be with hym.
3 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.
Jhesus answerde, and seide to hym, Treuli, treuli, Y seie to thee, but a man be borun ayen, he may not se the kyngdom of God.
4 Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může po druhé v život matky své vjíti a naroditi se?
Nychodeme seide to hym, Hou may a man be borun, whanne he is eeld? whether he may entre ayen in to his modris wombe, and be borun ayen?
5 Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.
Jhesus answeride, Treuli, treuli, Y seie to thee, but a man be borun ayen of watir, and of the Hooli Goost, he may not entre in to the kyngdom of God.
6 Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
`That that is borun of the fleisch, is fleisch; and `that that is borun of spirit, is spirit.
7 Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.
Wondre thou not, for Y seide to thee, It bihoueth you to be borun ayen.
8 Vítr, kam chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdo se z Ducha narodil.
The spirit brethith where he wole, and thou herist his vois, but thou wost not, fro whennus he cometh, ne whidir he goith; so is ech man that is borun of the spirit.
9 Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?
Nychodeme answeride, and seide to hym, Hou moun these thingis be don?
10 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
Jhesus answeride, and seide to hym, Thou art a maister in Israel, and knowist not these thingis?
11 Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
Treuli, treuli, Y seie to thee, for we speken that that we witen, and we witnessen that that we han seyn, and ye taken not oure witnessyng.
12 Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?
If Y haue seid to you ertheli thingis, and ye bileuen not, hou if Y seie to you heueneli thingis, schulen ye bileue?
13 A jistě žádnýť nevstoupil v nebe, než ten, kterýž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.
And no man stieth in to heuene, but he that cam doun fro heuene, mannys sone that is in heuene.
14 A jakož Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
And as Moises areride a serpent in desert, so it bihoueth mannys sone to be reisid,
that ech man that bileueth in hym, perische not, but haue euerlastynge lijf. (aiōnios g166)
16 Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. (aiōnios g166)
For God louede so the world, that he yaf his `oon bigetun sone, that ech man that bileueth in him perische not, but haue euerlastynge lijf. (aiōnios g166)
17 Neboť neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.
For God sente not his sone in to the world, that he iuge the world, but that the world be saued bi him.
18 Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
He that bileueth in hym, is not demed; but he that bileueth not, is now demed, for he bileueth not in the name of the `oon bigetun sone of God.
19 Totoť pak jest ten soud, že světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
And this is the dom, for liyt cam in to the world, and men loueden more derknessis than liyt; for her werkes weren yuele.
20 Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
For ech man that doith yuele, hatith the liyt; and he cometh not to the liyt, that hise werkis be not repreued.
21 Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.
But he that doith treuthe, cometh to the liyt, that hise werkis be schewid, that thei ben don in God.
22 Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.
Aftir these thingis Jhesus cam, and hise disciplis, in to the loond of Judee, and there he dwellide with hem, and baptiside.
23 A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli, a křtili se.
And Joon was baptisinge in Ennon, bisidis Salym, for many watris weren there; and thei camen, and weren baptisid.
24 Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.
And Joon was not yit sent in to prisoun.
25 Tedy vznikla otázka mezi učedlníky Janovými a Židy o očišťování.
Therfor a questioun was maad of Jonys disciplis with the Jewis, of the purificacioun.
26 I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.
And thei camen to Joon, and seiden `to hym, Maister, he that was with thee biyonde Jordan, to whom thou hast borun witnessyng, lo! he baptisith, and alle men comen to hym.
27 Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničeho, leč by jemu dáno bylo s nebe.
Joon answerde, and seide, A man may not take ony thing, but it be youun to hym fro heuene.
28 Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.
Ye you silf beren witnessyng to me, that Y seide, Y am not Crist, but that Y am sent bifore hym.
29 Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, kterýž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.
He that hath a wijf, is the hosebonde; but the freend of the spouse that stondith, and herith hym, ioieth with ioye, for the vois of the spouse. Therfor in this thing my ioye is fulfillid.
30 Onť musí růsti, já pak menšiti se.
It bihoueth hym to wexe, but me to be maad lesse.
31 Kdožť s hůry přišel, nade všeckyť jest; kdož jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ten, kterýž s nebe přišel, nade všecky jest.
He that cam from aboue, is aboue alle; he that is of the erthe, spekith of the erthe; he that cometh from heuene, is aboue alle.
32 A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.
And he witnessith that thing that he hath seie, and herde, and no man takith his witnessing.
33 Kdož přijímá svědectví jeho, zpečetil to, že Bůh pravdomluvný jest.
But he that takith his witnessyng, hath confermyd that God is sothefast.
34 Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví, nebo jemu ne v míru dává Bůh Ducha.
But he whom God hath sent, spekith the wordis of God; for not to mesure God yyueth the spirit.
35 Otec miluje Syna, a všecko dal v ruku jeho.
The fadir loueth the sone, and he hath youun alle thingis in his hoond.
36 Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm. (aiōnios g166)
He that bileueth in the sone, hath euerlastynge lijf; but he that is vnbileueful to the sone, schal not se euerlastynge lijf, but the wraththe of God dwellith on hym. (aiōnios g166)
