Jób 5
1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
Call nowe, if any will answere thee, and to which of the Saintes wilt thou turne?
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
Doubtlesse anger killeth the foolish, and enuie slayeth the idiote.
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
I haue seene the foolish well rooted, and suddenly I cursed his habitation, saying,
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
His children shalbe farre from saluation, and they shall be destroyed in the gate, and none shall deliuer them.
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
The hungrie shall eate vp his haruest: yea, they shall take it from among the thornes, and the thirstie shall drinke vp their substance.
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
For miserie commeth not foorth of the dust, neither doeth affliction spring out of the earth.
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
But man is borne vnto trauaile, as the sparkes flie vpwarde.
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
But I would inquire at God, and turne my talke vnto God:
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
Which doeth great things and vnsearchable, and marueilous things without nomber.
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
He giueth raine vpon the earth, and powreth water vpon the streetes,
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
And setteth vp on hie them that be lowe, that the sorowfull may be exalted to saluation.
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
He scattereth the deuices of the craftie: so that their handes can not accomplish that which they doe enterprise.
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
He taketh the wise in their craftinesse, and the counsel of the wicked is made foolish.
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
They meete with darkenesse in the day time, and grope at noone day, as in the night.
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
But he saueth the poore from the sword, from their mouth, and from the hande of the violent man,
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
So that the poore hath his hope, but iniquitie shall stop her mouth.
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
Beholde, blessed is the man whome God correcteth: therefore refuse not thou the chastising of the Almightie.
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
For he maketh the wound, and bindeth it vp: he smiteth, and his handes make whole.
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
He shall deliuer thee in sixe troubles, and in the seuenth the euill shall not touch thee.
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
In famine he shall deliuer thee from death: and in battel from the power of the sworde.
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
Thou shalt be hid from the scourge of the tongue, and thou shalt not be afraid of destruction when it commeth.
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
But thou shalt laugh at destruction and dearth, and shalt not be afraide of the beast of the earth.
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
For the stones of the fielde shall be in league with thee, and the beastes of the field shall be at peace with thee.
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
And thou shalt knowe, that peace shall be in thy tabernacle, and thou shalt visite thine habitation, and shalt not sinne.
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
Thou shalt perceiue also, that thy seede shalbe great, and thy posteritie as the grasse of the earth.
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
Thou shalt goe to thy graue in a ful age, as a ricke of corne commeth in due season into the barne.
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
Lo, thus haue we inquired of it, and so it is: heare this and knowe it for thy selfe.
