Jób 39
1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
[Say] if you know the time of the bringing forth of the wild goats of the rock, and [if] you have marked the calving of the hinds:
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
and [if] you has have numbered the full months of their being with young, and [if] you have relieved their pangs:
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
and have reared their young without fear; and will you loosen their pangs?
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
Their young will break forth; they will be multiplied with offspring: [their young] will go forth, and will not return to them.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
And who is he that sent forth the wild ass free? and who loosed his bands?
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
whereas I made his habitation the wilderness, and the salt land his coverts.
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
He laughs to scorn the multitude of the city, and hears not the chiding of the tax-gatherer.
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
He will survey the mountains [as] his pasture, and he seeks after every green thing.
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
And will the unicorn be willing to serve you, or to lie down at your manger?
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
And will you bind his yoke with thongs, or will he plow furrows for you in the plain?
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
And do you trust him, because his strength is great? and will you commit your works to him?
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
And will you believe that he will return to you your seed, and bring [it] in [to] your threshing floor?
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
The peacock has a beautiful wing: if the stork and the ostrich conceive, [it is worthy of notice],
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
for [the ostrich] will leave her eggs in the ground, and warm them on the dust,
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
and has forgotten that the foot will scatter them, and the wild beasts of the field trample them.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
She has hardened [herself] against her young ones, as though [she bereaved] not herself: she labors in vain without fear.
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
For God has withholden wisdom from her, and not given her a portion in understanding.
18 Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
In her season she will lift herself on high; she will scorn the horse and his rider.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Hast you invested the horse with strength, and clothed his neck with terror?
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
And have you clad him in perfect armor, and made his breast glorious with courage?
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
He paws exulting in the plain, and goes forth in strength into the plain.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
He laughs to scorn a king as he meets him, and will by no means turn back from the sword.
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
The bow and sword resound against him; and [his] rage will swallow up the ground:
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
and he will not believe until the trumpet sounds.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
And when the trumpet sounds, he says, Aha! and afar off he smells the war with prancing and neighing.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
And does the hawk remain steady by your wisdom, having spread out her wings unmoved, looking toward the region of the south?
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
And does the eagle rise at your command, and the vulture remain sitting over his nest,
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
on a crag of a rock, and in a secret [place]?
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
Thence he seeks food, his eyes observe from far.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
And his young ones roll themselves in blood, and wherever the carcasses may be, immediately they are found.
