Jób 39
1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
Knowest thou the time when the wilde goates bring foorth yong? or doest thou marke when the hindes doe calue?
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Canst thou nomber the moneths that they fulfill? or knowest thou the time when they bring foorth?
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
They bow them selues: they bruise their yong and cast out their sorowes.
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
Yet their yong waxe fatte, and growe vp with corne: they goe foorth and returne not vnto them.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
Who hath set the wilde asse at libertie? or who hath loosed the bondes of the wilde asse?
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
It is I which haue made the wildernesse his house, and the salt places his dwellings.
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
He derideth the multitude of the citie: he heareth not the crie of the driuer.
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
He seeketh out the mountaine for his pasture, and searcheth after euery greene thing.
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
Will the vnicorne serue thee? or will he tary by thy cribbe?
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Canst thou binde the vnicorne with his band to labour in the furrowe? or will he plowe the valleyes after thee?
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
Wilt thou trust in him, because his strength is great, and cast off thy labour vnto him?
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Wilt thou beleeue him, that he will bring home thy seede, and gather it vnto thy barne?
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
Hast thou giuen the pleasant wings vnto the peacockes? or winges and feathers vnto the ostriche?
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
Which leaueth his egges in the earth, and maketh them hote in the dust,
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
And forgetteth that the foote might scatter the, or that the wild beast might breake the.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
He sheweth himselfe cruell vnto his yong ones, as they were not his, and is without feare, as if he trauailed in vaine.
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
For God had depriued him of wisedom, and hath giuen him no part of vnderstanding.
18 Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
When time is, he mounteth on hie: he mocketh the horse and his rider.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Hast thou giuen the horse strength? or couered his necke with neying?
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
Hast thou made him afraid as the grashopper? his strong neying is fearefull.
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
He diggeth in the valley, and reioyceth in his strength: he goeth foorth to meete the harnest man.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
He mocketh at feare, and is not afraid, and turneth not backe from the sworde,
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
Though the quiuer rattle against him, the glittering speare and the shield.
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
He swalloweth the ground for fearcenes and rage, and he beleeueth not that it is the noise of the trumpet.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
He sayth among the trumpets, Ha, ha: hee smellleth the battell afarre off, and the noyse of the captaines, and the shouting.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Shall the hauke flie by thy wisedome, stretching out his wings toward the South?
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Doeth the eagle mount vp at thy commandement, or make his nest on hie?
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
Shee abideth and remaineth in the rocke, euen vpon the toppe of the rocke, and the tower.
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
From thence she spieth for meate, and her eyes beholde afarre off.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
His young ones also sucke vp blood: and where the slaine are, there is she.
