Jakubův 2
1 Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
My brothers, do not hold the faith of our glorious Lord Jesus Christ with partiality.
2 Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,
For if a man with a gold ring, in fine clothing, comes into your synagogue, and a poor man in filthy clothing also comes in,
3 A popatřili byste k tomu, kterýž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto poctivě; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých:
and you pay special attention to him who wears the fine clothing and say, “Sit here in a good place;” and you tell the poor man, “Stand there,” or “Sit by my footstool”
4 Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste soudcové v myšleních zlých?
have not you shown partiality among yourselves, and become judges with evil thoughts?
5 Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, kdož jej milují?
Listen, my beloved brothers. Did not God choose those who are poor in this world to be rich in faith and heirs of the Kingdom which he promised to those who love him?
6 Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž bohatí mocí neutiskují vás? A oniť vás i k soudům přivozují?
But you have dishonored the poor man. Do not the rich oppress you and personally drag you before the courts?
7 Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
Do not they blaspheme the honorable name by which you are called?
8 Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
However, if you fulfill the royal law according to the Scripture, “You shall love your neighbor as yourself,” you do well.
9 Pakliť osoby přijímáte, hřešíte, a zákon vás tresce jako přestupníky.
But if you show partiality, you commit sin, being convicted by the law as transgressors.
10 Nebo kdo by koli celého zákona ostříhal, přestoupil by pak jediné, všechněmi jest vinen.
For whoever keeps the whole law, and yet stumbles in one point, he has become guilty of all.
11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.
For he who said, “Do not commit adultery,” also said, “Do not commit murder.” Now if you do not commit adultery but do murder, you have become a transgressor of the law.
12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.
So speak and so do as men who are to be judged by the law of freedom.
13 Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
For judgment is without mercy to him who has shown no mercy. Mercy triumphs over judgment.
14 Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
What good is it, my brothers, if a man says he has faith, but has no works? Can faith save him?
15 A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany živnosti vezdejší,
And if a brother or sister is naked and in lack of daily food,
16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se, a najezte se, a však nedali byste jim potřeby tělesné, což to platí?
and one of you tells them, “Go in peace. Be warmed and filled;” yet you did not give them the things the body needs, what good is it?
17 Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
Even so faith, if it has no works, is dead in itself.
18 Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a já tobě ukáži víru svou z skutků svých.
Yes, a man will say, “You have faith, and I have works.” Show me your faith without works, and I will show you my faith by my works.
19 Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, a však třesou se.
You believe that God is one. You do well. The demons also believe—and shudder.
20 Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
But do you want to know, vain man, that faith apart from works is dead?
21 Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
Was not Abraham our father justified by works, in that he offered up Isaac his son on the altar?
22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla?
You see that faith worked with his works, and by works faith was perfected.
23 A tak naplněno jest písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
So the Scripture was fulfilled which says, “Abraham believed God, and it was accounted to him as righteousness,” and he was called the friend of God.
24 Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk, a ne z víry toliko?
You see then that by works a man is justified, and not only by faith.
25 Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši ony posly, a jinou cestou pryč vypustivši?
In the same way, was not Rahab the prostitute also justified by works when she received the messengers and sent them out another way?
26 Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.
For as the body apart from the spirit is dead, even so faith apart from works is dead.
