Habakuk 2

1 Na stráži své státi budu, a postavím se na baště, vyhlédaje, abych viděti mohl, co mluviti bude ke mně Bůh, a co bych odpovídati měl po svém trestání.

I will stand upon my watch, and mount upon the rock, and watch to see what he will say by me, and what I shall answer when I am reproved.

2 I odpověděl mi Hospodin, a řekl: Napiš vidění, a to zřetelně na dskách, aby je přeběhl čtenář,

And the Lord answered me and said, Write the vision, and [that] plainly on a tablet, that he that reads it may run.

3 Proto že ještě do jistého času bude vidění, a směle mluviti bude až do konce, a nesklamáť. Jestliže by pak poprodlilo, posečkej na ně; neboť jistotně dojde, aniž bude meškati.

For the vision [is] yet for a time, and it shall shoot forth at the end, and not in vain: though he should tarry, wait for him; for he will surely come, and will not tarry.

4 Aj ten, kdož se zpíná, tohoť duše není upřímá v něm, ale spravedlivý z víry své živ bude.

If he should draw back, my soul has no pleasure in him: but the just shall live by my faith.

5 Ovšem pak více opilec, nešlechetnost a pýchu provodě, neostojí v příbytku; kterýž rozšiřuje jako peklo duši svou, jest jako smrt, kteráž se nemůže nasytiti, byť pak shromáždil k sobě všecky národy, a shrnul k sobě všecky lidi. (Sheol h7585)

But the arrogant man and the scorner, the boastful man, shall not finish anything; who has enlarged his desire as the grave, and like death he is never satisfied, and he will gather to himself all the nations, and will receive to himself all the peoples. (Sheol h7585)

6 Zdaliž všickni ti proti němu přísloví nevynesou, a světlých slov i pohádek o něm? A neřeknou-liž: Běda tomu, kterýž rozmnožuje věci ne své, (až dokud pak?) a obtěžuje se hustým blátem?

Shall not all these take up a parable against him? and a proverb to tell against him? and they shall say, Woe to him that multiplies to himself the possessions which are not his! how long? and who heavily loads his yoke.

7 Zdaliž nepovstanou rychle, kteříž by tě hryzli, a neprocítí, kteříž by tebou smýkali? A budeš u nich v ustavičném potlačení.

For suddenly there shall arise up those that bite him, and they that plot against thee shall awake, and thou shalt be a plunder to them.

8 Proto že jsi ty zloupil národy mnohé, zloupí tě všickni ostatkové národů, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.

Because thou hast spoiled many nations, all the nations that are left shall spoil [thee], because of the blood of men, and the sins of the land and city, and of all that dwell in it.

9 Běda tomu, kdož lakomě hledá mrzkého zisku domu svému, aby postavil na místě vysokém hnízdo své, a tak znikl nebezpečenství.

Woe to him that covets an evil covetousness to his house, that he may set his nest on high, that he may be delivered from the power of evils.

10 Uradils se k hanbě domu svému, abys plénil národy mnohé, a zhřešil sobě samému.

Thou hast devised shame to thy house, thou hast utterly destroyed many nations, and thy soul has sinned.

11 Nebo kamení ze zdi křičeti bude, a suk z dřeva posvědčovati bude toho.

For the stone shall cry out of the wall, and the beetle out of the timber shall speak.

12 Běda tomu, kterýž staví město krví, a utvrzuje město nepravostí.

Woe to him that builds a city with blood, and establishes a city by unrighteousness.

13 Aj, zdaliž to není od Hospodina zástupů, že, o čemž pracují lidé a národové až do ustání nadarmo, oheň zkazí.

Are not these things of the Lord Almighty? surely many people have been exhausted in the fire, and many nations have fainted.

14 Nebo naplněna bude země známostí slávy Hospodinovy, jako vody naplňují moře.

For the earth shall be filled with the knowledge of the glory of the Lord; it shall cover them as water.

15 Běda tomu, kterýž napájí bližního svého, přičiněje nádoby své, tak aby jej opojil, a díval se na jeho nahotu.

Woe to him that gives his neighbour to drink the thick lees [of wine], and intoxicates [him], that he may look upon their secret parts.

16 Sytíš se potupou, proto že jsi slavný. Píti budeš i ty, a obnažen budeš; obejdeť k tobě kalich pravice Hospodinovy, a vývratek mrzutý na slávu tvou.

Drink thou also [thy] fill of disgrace instead of glory: shake, O heart, and quake, the cup of the right hand of the Lord has come round upon thee, and dishonour has gathered upon thy glory.

17 Nebo nátisk Libánu a zhouba zvěři, kteráž ji děsila, přikryje tě, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.

For the ungodliness of Libanus shall cover thee, and distress because of wild beasts shall dismay thee, because of the blood of men, and the sins of the land and city, and of all that dwell in it.

18 Co prospívá rytina, že ji vyryl řemeslník její? Slitina i učitel lži, že doufá učinitel v účinek svůj, dělaje modly němé?

What profit it the graven image, that they have graven it? [one] has made it a molten work, a false image; for the maker has trusted in his work, to make dumb idols.

19 Běda tomu, kterýž říká dřevu: Prociť, a kameni němému: Probuď se. On-liž by učiti mohl? Pohleď na něj. Obloženť jest zlatem a stříbrem, ale není v něm žádného ducha.

Woe to him that says to the wood, Awake, arise; and to the stone, Be thou exalted! whereas it is an image, and this is a casting of gold and silver, and there is no breath in it.

20 Hospodin pak v chrámě svatosti své jest, umlkniž před oblíčejem jeho všecka země.

But the Lord is in his holy temple: let all the earth fear before him.