1 Mojžišova 42
1 Vida pak Jákob, že by potrava byla v Egyptě, řekl synům svým: Co hledíte jeden na druhého?
Izip prae ah cang oh, tito Jakob mah thaih naah, a caanawk khaeah, Tikhoe nangmacae hoi nangmacae to nang khet o khing loe?
2 I mluvil jim: Aj, slyšel jsem, že mají potravu v Egyptě; jděte tam, a kupte nám odtud, abychom živi byli a nezemřeli.
Khenah, Izip prae ah cang oh, tiah ka thaih; caeh o tathuk loe, a duek o han ai a hing o thai hanah, cang to qan oh, tiah a naa.
3 Tedy šlo deset bratrů Jozefových, aby nakoupili obilí v Egyptě.
To pongah Joseph ih amya hatonawk loe cang qan hanah Izip prae ah caeh o tathuk.
4 Ale Beniamina, bratra Jozefova, neposlal Jákob s bratřími jeho, nebo řekl: Aby se mu tam něco zlého nepřihodilo.
Toe Jakop mah raihaih tong moeng tih, tiah zithaih tawnh pongah, Joseph ih amnawk, Benjamin loe patoeh ai.
5 I šli synové Izraelovi spolu s jinými, aby kupovali; nebo byl hlad v zemi Kananejské.
Kanaan prae ah khokha pongah, cang qan han caeh kaminawk thungah, Israel ih caanawk athum o toeng.
6 Jozef pak byl nejvyšší správce v zemi té; on prodával obilí všemu lidu země. Tedy přišli bratří Jozefovi, a skláněli se před ním tváří až k zemi.
Joseph loe prae ukkung ah oh moe, kaminawk khaeah cang zawkung ah oh; Joseph ih amyanawk loe caeh o moe, anih hmaa ah long ah akuep o.
7 A uzřev Jozef bratří své, poznal je; a ukázal se k nim jako cizí, a tvrdě mluvil k nim, řka jim: Odkud jste přišli? I odpověděli: Z země Kananejské, abychom nakoupili potrav.
Joseph mah amyanawk to hnuk naah, nihcae to maat boih, toe kami kalah baktiah angsak pae moe, nihcae to lok kaham hoiah tapring; nihcae khaeah, Nangcae loe naa hoiah maw nang zoh o? tiah a naa. Nihcae mah, Cang qan hanah Kanaan prae hoiah kang zoh o, tiah a naa o.
8 Poznal, pravím, Jozef bratří své, ale oni nepoznali ho.
Joseph mah amyanawk to panoek, toe nihcae mah anih to panoek o ai.
9 Tedy zpomenul Jozef na sny, kteréž měl o nich, a řekl jim: Špehéři jste, a přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země.
Joseph mah nihcae kawng thuih koehhaih amang to a poek moe, nihcae khaeah, Nangcae loe tamquta hoi misa khen kami ni, prae thung thazokhaih oh maw, om ai tiah khet han ih ni nang zoh o, tiah a naa.
10 Kteřížto odpověděli jemu: Nikoli, pane můj, ale služebníci tvoji přišli, aby nakoupili pokrmů.
Nihcae mah, To tih na ai ni, ka angraeng, na tamnanawk loe cang qan han ih ni kang zoh o.
11 Všickni my synové jednoho muže jsme, upřímí jsme; nikdyť jsou nebyli služebníci tvoji špehéři.
Kaicae loe kami maeto ih caa ni, kaicae loe kahoih kami ah ni ka oh o, na tamnanawk loe minawk khen paqu kami na ai ni, tiah a naa o.
12 Jimž zase řekl: Není tak, ale přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země.
Nihcae khaeah, To tih na ai ni; prae thung thazokhaih oh maw, om ai tiah khet han ih ni nang zoh o, tiah a naa.
13 Odpověděli oni: Dvanácte nás bratří služebníků tvých bylo, synů muže jednoho v zemi Kananejské; a aj, nejmladší s otcem naším nyní jest doma, a jednoho není.
Toe nihcae mah, Kaicae loe nawkamya hatlai hnetto ka oh o moe, Kanaan prae ah kaom kami maeto ih caa ah ni ka oh o boih; khenah, asoi koek loe kam pa khaeah oh moe, maeto loe om ai boeh, tiah a naa o.
14 I řekl jim Jozef: Toť jest, což jsem mluvil vám, když jsem řekl: Špehéři jste.
Joseph mah nihcae khaeah, Kang thuih o ih baktiah ni na oh o; nangcae loe tamquta hoi misa khen kami ni, tiah a naa.
15 Touto věcí zkušeni budete: Živť jest Farao, že nevyjdete odsud, až přijde sem bratr váš mladší.
To tih boeh loe nangcae tanoek hanah hae tiah om nasoe, nam nawk asoi koek to haeah angzo ai nahaeloe, Faro hing thung hae ahmuen hoiah na tacawt o thai mak ai.
16 Vyšlete z sebe jednoho, ať vezma, přivede bratra vašeho; vy pak u vězení zůstaňte, a zkušena budou vaše slova, pravdu-li jste mluvili. Pakli nic, živť jest Farao, že jste špehéři.
Nangcae loktang thuih maw, thui ai tito tanoek hanah, nangmacae thung ih kami maeto patoeh oh, anih mah nam nawk kanawk koek to haeah angzo haih nasoe; to tih ai nahaeloe, Faro hing thung nangcae loe tamquta hoi misa khen kami ah ni na om o tih, tiah a naa.
17 Tedy dal je všecky spolu do vězení za tři dni.
To pacoengah nihcae to ni thumto thung thongim pakhrak.
18 Třetího pak dne řekl jim Jozef: Toto učiňte, abyste živi byli; neboť já se bojím Boha.
Ni thumto naah loe Joseph mah nihcae khaeah, Kai loe Sithaw ka zit, nangcae na hing o thai hanah, hae tiah sah oh;
19 Jste-li šlechetní muži, jeden bratr váš ať jest ukován v žaláři, v němž jste byli; vy pak jděte, a odneste obilí k zapuzení hladu domů vašich.
kahoih kami ah na oh o nahaeloe, nangcae thung ih kami maeto thongim thungah caeh o taak ah; kalah kaminawk loe im ah kaom zok kamthlam kaminawk hanah cang to phaw pae oh;
20 Bratra pak svého mladšího přivedete ke mně; a pravdomluvná prokázána budou vaše slova, a nezemřete. Tedy učinili tak.
nam nawk asoi koek to kai khaeah nang hoih o nahaeloe, nang thuih o ih lok baktih toengah katoeng kami ah na om o ueloe, na hing o tih, tiah a naa. To tiah a thuih pae ih lok baktih toengah nihcae mah sak o.
21 I mluvil jeden k druhému: Jistě provinili jsme proti bratru svému. Nebo viděli jsme ssoužení duše jeho, když nás pokorně prosil, a nevyslyšeli jsme ho; protož přišlo na nás ssoužení toto.
To naah nihcae mah, aimacae ih amnawk nuiah zaehaih a tawnh o boeh; anih mah tahmenhaih ang hnik naah, anih loe kawkruk maw poek angpho, tito a panoek o, toe aicae mah a thuih ih lok tahngai pae o ai; to pongah vaihi aicae nuiah tasoehhaih phak boeh, tiah maeto hoi maeto a thuih o.
22 Odpověděl pak jim Ruben, řka: Zdaliž jsem tehdy vám nepravil těmito slovy: Nehřešte proti pacholeti. Ale neposlechli jste; pročež také krve jeho, hle, vyhledává se.
Reuben mah nihcae khaeah, Nawkta nuiah zaehaih sah o hmah, tiah kang thuih o naah na tahngai o ai to loe? To pongah khenah, vaihi loe anih ih athii tho a hnu o tih boeh, tiah a naa.
23 A nevěděli oni, že by rozuměl Jozef; nebo skrze tlumače mluvil jim.
Lok lehkung to patoh pongah, Joseph mah nihcae ih lok to thaih kop, tiah nihcae mah panoek o ai.
24 A odvrátiv se od nich, plakal. Potom navrátiv se k nim, mluvil s nimi, a vzav Simeona z nich, svázal ho před očima jejich.
Joseph loe nihcae khae hoi kalah bangah angqoi moe qah; toe angqoi let moe, nihcae khaeah lokthuih pae let, nihcae mikhnuk ah Simeon to naeh moe, qui hoiah pathlet.
25 Přikázal pak Jozef, aby naplněni byli pytlové jejich obilím, a navráceny peníze jejich jednomu každému do pytle jeho, a aby dána jim byla potrava na cestu. I stalo se tak.
Joseph mah nihcae ih dip thungah cang to thaengh pae moe, a paek o ih phoisa doeh angmacae ih dip thungah pacaeng pae let pacoengah, loklam ah caak koi hmuennawk pacaeng pae hanah, lok a thuih pae; to tiah nihcae hanah a sak pae.
26 A vloživše obilí svá na osly své, odešli odtud.
Angmacae ih laa hrang nuiah cang to thuengh o moe, a caeh o.
27 A rozvázav jeden z nich pytel svůj, aby dal obrok oslu svému v hospodě, uzřel peníze své, kteréž byly na vrchu v pytli jeho.
Ataihaih ahmuen ah phak o naah, kami maeto mah angmah ih laa hrang to rawkcak paek hanah dip to paongh, to naah phoisa to dip thungah a hnuk.
28 I řekl bratřím svým: Navráceny jsou mi peníze mé, a aj, jsou v pytli mém. Tedy užasli se, a předěšeni jsouce, mluvili jeden k druhému: Což nám to učinil Bůh?
Angmah ih nawkamyanawk khaeah, Khenah, phoisa ang pakut let, kai ih dip thungah oh, tiah a naa. To naah palungboeng o moe, tasoehhaih hoiah oh o; tipongah Sithaw mah aicae nuiah hae tiah hmuen a sak vai? tiah maeto hoi maeto ang thuih o.
29 Navrátivše se pak k Jákobovi otci svému do země Kananejské, vypravovali jemu všecko, co se jim přihodilo, pravíce:
Kanaan prae ah ampa Jakob khae phak o naah, a tongh o ih hmuennawk boih a thuih pae o; nihcae mah,
30 Muž ten, pán země, mluvil k nám tvrdě, a dal nás do vězení, jako špehéře země.
to prae ukkung angraeng mah lok kaham hoiah kaicae to ang tapring; kaicae loe tamquta hoi prae thazokhaih khen kami ah a poek.
31 A řekli jsme jemu: Upřímí jsme, nikdy jsme nebyli špehéři.
Kaicae mah anih khaeah, Kaicae loe kahoih kami ni, tamquta hoi minawk khen kami na ai ni;
32 Dvanácte bylo nás bratří, synů otce našeho, z nichž jednoho není, a mladší nyní jest s otcem naším v zemi Kananejské.
kaicae loe nawkamya hathai hnetto ka oh o moe, ampa maeto ih caa ni, maeto loe om ai boeh; kanawk koek loe Kanaan prae ah kam pa khaeah oh, tiah ka thuih pae o.
33 I řekl nám muž ten, pán země té: Po tomto poznám, že upřímí jste: Bratra vašeho jednoho zanechte u mne, a obilí k zapuzení hladu od domů vašich vezmouce, odejděte.
To naah to prae ukkung angraeng mah, kaicae khaeah, Kami kahoih ah na oh o, tiah ka panoek thai hanah, nangcae thung ih kami maeto kai khaeah na caeh o taak ah, kalah kaminawk loe na imthung takoh zok kamthlam kaminawk hanah cang to phaw pae oh;
34 A přiveďte bratra svého mladšího ke mně, abych poznal, že nejste špehéři, ale upřímí; tehdy bratra vašeho vrátím vám, a budete moci v zemi této obchod vésti.
nangcae loe tamquta hoi misa khen kami na ai, kahoih kami ni, tiah ka panoek thai hanah, nangcae ih amnawk asoi koek to kai khaeah angzo o haih ah; to pacoengah haeah kaom nam nawk hae kang paek o let han; to naah ni prae thungah hmuenmae na zaw o thai vop tih, tiah ang naa, tiah a thuih pae o.
35 I stalo se, že, když vyprazdňovali pytle své, a aj, jeden každý měl uzlík peněz svých v pytli svém. Vidouce pak oni i otec jejich uzlíky peněz svých, báli se.
Angmacae dip thung ih cang to pakong o boih naah, khenah, angmacae ih phoisa bawm loe dip thungah oh boih let; angmacae hoi ampa mah phoisa tabunawk to hnuk naah, tasoeh o.
36 I řekl jim Jákob otec jejich: Mne jste zbavili synů: Jozefa není, Simeona nemám, a Beniamina vezmete. Na mneť jsou se tyto všecky věci svalily.
Ampa Jakob mah nihcae khaeah, Ka caanawk to nang tahmat pae o boih boeh; Joseph loe om ai boeh moe, Simeon doeh om ai boeh; vaihi Benjamin lak hanah na thuih o let bae vop; hae hmuennawk hae ka koeh baktiah om thai ai, tiah a naa.
37 Tedy řekl Ruben otci svému těmito slovy: Dva syny mé zabí, jestliže ho nepřivedu zase k tobě; poruč ho v ruce mé, a já zase přivedu ho k tobě.
To naah Reuben mah ampa khaeah, Anih nang khaeah kang zo o haih let ai nahaeloe, ka caa hnik hae hum hmaek ah; ka ban ah na paek ah, kai mah kang hoih let han hmang, tiah a naa.
38 I řekl: Nesstoupíť syn můj s vámi. Nebo bratr jeho umřel, a on sám pozůstal; a přihodilo-li by se mu co zlého na té cestě, kterouž půjdete, uvedli byste šediny mé s bolestí do hrobu. (Sheol h7585)
Toe Jakob mah, Ka capa hae na caeh haih mak ai; amya duek boeh moe, anih loe angmabueng ah ni oh boeh, loklam ah kasae tongh moeng nahaeloe, palungset loiah ka lu ih sampok hoi nawnto ah ni taprong thungah nang caeh o sak tih boeh, tiah a naa. (Sheol h7585)
