Galatským 2

1 Potom po čtrnácti letech opět vstoupil jsem do Jeruzaléma s Barnabášem, pojav s sebou i Tita.

Then, fourteen years after, I went up again to Jerusalem with Barnabas, and took Titus also with me.

2 Vstoupil jsem pak podlé zjevení, a vypravoval jsem jim evangelium, kteréž káži mezi pohany, a zvláště pak znamenitějším, abych snad nadarmo neběžel nyní i prvé.

And I went up by revelation, and communicated to them that gospel which I preach among the gentiles; but privately to those who were of reputation, lest by any means I should run, or had run, in vain.

3 Ale ani Titus, kterýž se mnou byl, pohan byv, nebyl přinucen obřezati se,

But not even Titus, who was with me, though he was a Greek, was compelled to be circumcised;

4 Totiž pro podešlé falešné bratří, kteříž se byli vloudili k vyšpehování svobody naší, kterouž máme v Kristu Ježíši, aby nás v službu podrobili.

and that because of the false brethren stealthily brought in, who crept in to spy out our liberty which we have in Christ Jesus, that they might bring into bondage;

5 Kterýmž ani na chvilku neustoupili jsme, a nepoddali se, aby pravda evangelium zůstala u vás.

to whom not even for an hour did we yield by the required subjection, that the truth of the gospel might still remain with you.

6 Od těch pak, kteříž se zdadí něco býti, ač jací někdy byli, mně potom nic není, Bůhť osoby člověka nepřijímá, ti, pravím, kteříž se něco zdadí býti, nic mi nepřidali.

But from those who were reputed to be somewhat—whatever they were, it matters not to me, (God accepteth no man's person, ) for to me those in reputation communicated nothing new.

7 Nýbrž naodpor, když uzřeli, že jest mi svěřeno evangelium, abych je kázal neobřezaným, jako i Petrovi mezi Židy,

But on the contrary, when they saw that I was intrusted with the gospel to the uncircumcised, as Peter was with that to the circumcised,

8 (Nebo ten, kterýž mocný byl skrze Petra z strany apoštolství mezi Židy, byl mocný i skrze mne mezi pohany, )

(for he who wrought for Peter in behalf of the apostleship to the circumcised, wrought also for me in behalf of the gentiles, )

9 A poznavše milost mně danou, Jakub a Petr a Jan, kteříž se zdadí sloupové býti, podali pravic mně a Barnabášovi na tovaryšství, abychom my mezi pohany, a oni mezi Židy kázali.

and when they knew the grace that was given to me, James and Cephas and John, who were reputed to be pillars, gave to me and Barnabas the right hand of fellowship, that we should go to the gentiles, and they to the circumcised;

10 Toliko abychom na chudé pamatovali, což jsem se i činiti snažoval.

only they wished us to remember the poor; which very thing I also was earnest to do.

11 A když byl přišel Petr do Antiochie, zjevně jsem jemu odepřel; hoden zajisté byl trestání.

But when Cephas came to Antioch, I withstood him to the face; for he was condemned.

12 Nebo prvé než přišli někteří od Jakuba, jídal s pohany, a když přišli, ucházel a odděloval se, boje se těch, kteříž byli z Židovstva.

For before certain persons came from James, he used to eat with the gentiles; but when they came, he withdrew, and separated himself, fearing those who were of the circumcision.

13 A spolu s ním v tom pokrytství byli i jiní Židé, tak že i Barnabáš uveden byl v to jejich pokrytství.

And the other Jews also dissembled with him; so that even Barnabas was carried away with their dissimulation.

14 Ale já uzřev, že nesprostně chodí v pravdě evangelium, řekl jsem Petrovi přede všemi: Poněvadž ty jsa Žid, pohansky živ jsi, a ne Židovsky, proč pohany k Židovskému způsobu nutíš?

But when I saw that they were not walking uprightly according to the truth of the gospel, I said to Cephas in the presence of all, If thou, being a Jew, livest after the manner of gentiles, and not that of the Jews, how is it that thou compellest the gentiles to keep the customs of the Jews?

15 My přirození Židé, a ne pohané hříšní,

We are Jews by nature, and not sinners of the gentiles;

16 Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků zákona, proto že nebude ospravedlněn z skutků zákona žádný člověk.

but knowing that a man is not accepted as righteous by the works of the Law, but by faith in Christ Jesus, we also have believed in Christ Jesus, that we might be accepted as righteous by faith in Christ, and not by the works of the Law; for by the works of the Law shall no flesh be accepted as righteous.

17 Jestliže pak hledajíce ospravedlněni býti v Kristu, nalézáme se i my hříšníci, tedy jest Kristus služebník hřícha? Nikoli.

But while seeking to be accepted as righteous in Christ, we ourselves also are found sinners, is Christ therefore a minister of sin? Far be it!

18 Nebo budu-li to, což jsem zbořil, opět zase vzdělávati, přestupníkem sebe činím.

For if I again build up what I pulled down, I make myself a transgressor.

19 Já zajisté skrze zákon zákonu umřel jsem, abych živ byl Bohu.

For I through the Law died to the Law, that I might live to God.

20 S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýž zamiloval mne, a vydal sebe samého za mne.

I have been crucified with Christ, and no longer do I live, but Christ liveth in me; and the life which I now live in the flesh I live in faith in the Son of God, who loved me, and gave himself for me.

21 Nepohrdámť tou milostí Boží. Nebo jestližeť jest z zákona spravedlnost, tedyť Kristus nadarmo umřel.

I do not set aside the grace of God; for if righteousness come through the Law, then did Christ die for nought.