2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
David cantó las palabras de este cántico al Señor el día en que el Señor lo salvó de todos sus enemigos y de Saúl.
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
Entonces cantó: El Señor es mi roca, mi fortaleza y mi salvador.
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
Él es mi Dios, mi roca que me protege. Él me protege del mal, su poder me salva, me mantiene seguro. Él es mi protector; es mi salvador; me libra de la violencia.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
Pido ayuda al Señor, merecedor de alabanza, y me salva de los que me odian.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Las olas de la muerte me arrastran, las aguas de la destrucción me inundan;
El sepulcro enrolló sus cuerdas en torno a mí; la muerte me tendió trampas. (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
En mi desesperación invoqué al Señor; clamé a mi Dios. Él escuchó mi voz desde su Templo; mi grito de auxilio llegó a sus oídos.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
La tierra se estremeció, los cimientos de los cielos temblaron por su cólera
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Humo salía de sus narices, y fuego de su boca, carbones ardientes que ardían ante él.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Apartó los cielos y descendió, con nubes oscuras bajo sus pies.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
Montado en un ser celestial voló, abalanzándose sobre las alas del viento.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Se escondió en las tinieblas, cubriéndose con negras nubes de lluvia.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
De su resplandor brotaron carbones ardientes.
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
El Señor tronó desde el cielo; resonó la voz del Altísimo.
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Disparó sus flechas, dispersando a sus enemigos, los derrotó con sus rayos.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
El Señor rugió, y con el viento del aliento de su nariz se vieron los valles del mar y se descubrieron los cimientos de la tierra.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Bajó su mano desde arriba y me agarró. Me sacó de las aguas profundas.
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Me rescató de mis poderosos enemigos, de los que me odiaban y eran mucho más fuertes que yo.
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Se abalanzaron sobre mí en mi peor momento, pero el Señor me sostuvo.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
Me liberó, me rescató porque es feliz conmigo.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
El Señor me recompensó por hacer lo correcto; me pagó porque soy inocente.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Porque he seguido los caminos del Señor; no he pecado apartándome de mi Dios.
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
He tenido presente todas sus leyes; no he ignorado sus mandamientos.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
Soy irreprochable a sus ojos; me guardo de pecar.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
El Señor me ha recompensado por hacer lo justo. Soy inocente ante sus ojos.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Demuestras tu fidelidad a los que son fieles; demuestras integridad a los que son íntegros,
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
Te muestras puro a los que son puros, pero te muestras astuto con los astutos.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
Tú salvas a los humildes, pero tus ojos vigilan a los soberbios para abatirlos.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Tú, Señor, eres mi lámpara. El Señor ilumina mis tinieblas.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Contigo puedo abatir una tropa de soldados; contigo, Dios mío, puedo escalar un muro de la fortaleza.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
El camino de Dios es absolutamente correcto. La palabra del Señor es digna de confianza. Es un escudo para todos los que acuden a él en busca de protección.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Porque ¿quién es Dios sino el Señor? ¿Quién es la Roca, sino nuestro Dios?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Dios me hace fuerte y me mantiene seguro.
34 Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
Me hace seguro como el ciervo, capaz de caminar por las alturas con seguridad.
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
Me enseña a luchar en la batalla; me da la fuerza para tensar un arco de bronce.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Me protege con el escudo de su salvación; su ayuda me ha engrandecido.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Me diste espacio para caminar y evitaste que mis pies resbalaran.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Perseguí a mis enemigos y los alcancé. No me devolví hasta haberlos destruido.
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
Los derribé y no pudieron levantarse. Cayeron a mis pies.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Me hiciste fuerte para la batalla; hiciste que los que se levantaron contra mí se arrodillaran ante mí.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Hiciste que mis enemigos huyeran; destruí a todos mis enemigos.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Ellos clamaron por ayuda, pero nadie vino a rescatarlos. Incluso clamaron al Señor, pero él no les respondió.
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Los convertí en polvo, como el polvo de la tierra. Los aplasté y los arrojé como lodo en la calle.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Me rescataste de los pueblos rebeldes; me mantuviste como gobernante de las naciones: gente que no conocía ahora me sirve.
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
Los extranjeros se acobardan ante mí; en cuanto oyen hablar de mí, me obedecen.
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
Se desalientan y salen temblando de sus fortalezas.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
¡El Señor vive! ¡Bendita sea mi Roca! ¡Alabado sea el Dios que me salva!
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
Dios me vindica, pone a los pueblos bajo mis pies,
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
Y me libera de los que me odian. Me mantiene a salvo de los que se rebelan contra mí, me salva de los hombres violentos.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Por eso te alabaré entre las naciones, Señor; cantaré alabanzas sobre lo que tú eres.
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Has salvado al rey tantas veces, mostrando tu amor fiel a David, tu ungido, y a sus descendientes por siempre.
