2 Korintským 6
1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
Working together, we entreat also that you do not receive the grace of God in vain.
2 (Neboť praví: V čas příhodný uslyšel jsem tě, a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
For he says, “At an acceptable time I listened to you. In a day of salvation I helped you.” Behold, now is the acceptable time. Behold, now is the day of salvation.
3 Žádného nedávajíce v ničemž pohoršení, aby bylo bez ouhony přisluhování,
We give no occasion of stumbling in anything, that our service may not be blamed,
4 Ale ve všem se chovajíce jako Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
but in everything commending ourselves as servants of God: in great endurance, in afflictions, in hardships, in distresses,
5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bděních, v postech,
in beatings, in imprisonments, in riots, in labors, in watchings, in fastings,
6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
in pureness, in knowledge, in perseverance, in kindness, in the Holy Spirit, in sincere love,
7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti na pravo i na levo,
in the word of truth, in the power of God, by the armor of righteousness on the right hand and on the left,
8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jako bludní, a jsouce pravdomluvní,
by glory and dishonor, by evil report and good report, as deceivers and yet true,
9 Jako neznámí, a jsouce známí, jako umírající, a aj, živi jsme, jako potrestaní, a nezmordovaní,
as unknown and yet well known, as dying and behold—we live, as punished and not killed,
10 Jako smutní, a však se vždycky radujíce, jako chudí, však mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, a však všemi věcmi vládnouce.
as sorrowful yet always rejoicing, as poor yet making many rich, as having nothing and yet possessing all things.
11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
Our mouth is open to you, Corinthians. Our heart is enlarged.
12 Nejste v nás ssouženi, než ssouženi jste v střevách svých.
You are not restricted by us, but you are restricted by your own affections.
13 O takovéžť pak odměně jakožto synům pravím: Rozšiřtež se i vy.
Now in return—I speak as to my children—you also open your hearts.
14 Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
Do not be unequally yoked with unbelievers, for what fellowship do righteousness and iniquity have? Or what fellowship does light have with darkness?
15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věrnému s nevěrným?
What agreement does Christ have with Belial? Or what portion does a believer have with an unbeliever?
16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakž pověděl Bůh: Přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
What agreement does a temple of God have with idols? For you are a temple of the living God. Even as God said, “I will dwell in them and walk in them. I will be their God and they will be my people.”
17 A protož vyjdětež z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
Therefore “‘Come out from among them, and be separate,’ says the Lord. ‘Touch no unclean thing. I will receive you.
18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.
I will be to you a Father. You will be to me sons and daughters,’ says the Lord Almighty.”
